ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2025:10.C.65.2025.1 Datum: 2025-04-29 Předmět: o 38 862 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce""neplatnost právního úkonu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 38 862 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb."])
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , jejímž předmětem byla půjčka ve výši , částka, poskytnutá v hotovost v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, . Žalovaný smlouvu porušil. Žalovaný na půjčku uhradil pouze částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , což byla žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, , souhrnného poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků ve výši , částka, , úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, žalovaným soud zjistil, že předmětem smlouvy byla půjčka ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v 59 týdenních splátkách po , částka, .4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky, přílohy č. , hodnota, a oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, ve lhůtě do , datum, . Výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, .6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku , částka, .7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouva půjčce na základě, níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši , částka, v hotovosti v den podpisu smlouvy, kterou se žalovaný zavázal splatit v 59 týdenních splátkách po , částka, včetně souhrnného poplatku ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, . Žalovaný na půjčku uhradil celkem částku , částka, .8. Vzhledem k době uzavření smlouvy (, datum, ) soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „obč.zák.“) podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z.9. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv o povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravů.11. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.12. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.13. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. nesmějí spotřebitelské smlouvy obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.14. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovu věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.15. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.16. Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry stěžovatelů a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení stěžovatelů, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení, jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle (podle nálezu , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).17. Při právním hodnocením věci postupoval soud s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákonných ustanovení platných v předmětné době. Vyšel z toho, že smlouva o půjčce byla sjednána podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Předmětná smlouva o půjčce ze dne , datum, jsou svojí povahou spotřebitelskou smlouvou, na níž dopadala i ustanovení zákona číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť byly uzavřeny fakticky jako smlouvy o úvěru mezi žalobkyní jednající v rámci své obchodní činnosti a dlužníkem jako spotřebitelem. Na smlouvu se tak subsidiárně vztahují ustanovení § 52 až 57 obč. zák. Souladné s dobrými mravy je pak ujednání, které vymezuje práva a povinnosti účastníků smlouvy vyváženě.18. Souhrnný poplatek činil , částka, , aniž by bylo specifikováno, co konkrétně zahrnuje. Navíc tvoří více jak 2/3 poskytnuté částky. Podle názoru soudu je sjednaná výše souhrnného poplatku pro svou nepřiměřenost v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná. Ujednání o výši souhrnného poplatku lze v daném případě zařadit pod nepřípustná smluvní ujednání nejen ve smyslu ustanovení § 56 odst. 3 obč. zák., ale i § 39 tohoto zákona. Ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.19. Navíc žalobkyně neunesla v řízení břemeno tvrzení ani důkazní, že by původní věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost žalovaného splnit v budoucnu jeho závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když původní věřitelka prověření úvěruschopnosti žalovaného vůbec neprovedla.20. Soud posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou a přiznal žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , když žalovaný již uhradil , částka, , a to včetně zákonného úroku z prodlení od , datum, , tj. ode dne následujícího po dni uvedeném v předžalobní výzvě, neboť od tohoto dne je žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok I.).21. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly (výrok III.).