11 C 113/2024-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, domáhala, aby vyživovací povinnost jejího otce žalovaného , jméno FO, byla stanovena na částku , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Žalobu odůvodnila tím, že je od , datum, studentkou , právnická osoba, , kde je od září 2023 v denním studiu žákyní 1. ročníku oboru kuchař – číšník. Žalobkyně má výdaje spojené se studiem, které zahrnují dopravu (, částka, měsíčně), stravování a učební pomůcky. Její další běžné měsíční výdaje zahrnují ošacení a osobní potřeby včetně brýlí pořizovaných každé dva roky. Žije ve společné domácnosti s matkou , jméno FO, , která je zaměstnána s příjmem , částka, měsíčně, a jejím druhem , právnická osoba, . Matka žalobkyni hradí běžné měsíční potřeby a poskytuje kapesné, přičemž má další vyživovací povinnost k dcerám , jméno, a do května 2024 měla vyživovací povinnost k dceři , jméno, . Žalovaný má vyživovací povinnost k žalobkyni a jejím sestrám , jméno, . Žalobkyni na její výživu nijak nepřispívá a jeho osobní a příjmové poměry žalobkyni nejsou známy.2. Žalovaný , Jméno žalovaného, se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.3. Při provedeném dokazování bylo k poměrům žalobkyně zjištěno z potvrzení o studiu, že od školního roce 2023/2024 je žákyní 1. ročníku studentkou , právnická osoba, Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že bydlí ve společné domácnosti s matkou, sestrami a přítelem matky , právnická osoba, v nájemním bytě, kde náklady bydlení hradí matka a , jméno FO, . Její osobní výdaje zahrnují náklady na dojíždění do školy a nákup studijních pomůcek. S žalovaným otcem se nestýká a zná pouze adresu jeho skutečného bydliště. Z výpovědi matky žalobkyně jako svědkyně bylo zjištěno, že je zaměstnána brigádně v restauraci s příjmem , částka, měsíčně a pobírá dávky v hmotné nouzi v částce , částka, měsíčně a dávky státní sociální podpory v částce , částka, měsíčně. Bydlí s žalobkyní, jejími sestrami a přítelem , právnická osoba, v nájemním bytě, kde do konce ledna 2025 měsíčně platili nájem , částka, a energie , částka, , ale od února 2025 se nájemné zvýší. , jméno FO, pracuje jako řidič z povolání a během zimního období je evidován na úřadu práce. Žalobkyně v letech 2021 – 2022 pracovala a v té době pro ni nebylo žádáno žádné výživné. Matka žalobkyně splácí závazky či exekuce v souhrnné částce splátek , částka, měsíčně. S žalovaným není v kontaktu a není jí známo, zda někde pracuje. Její dcera , jméno, ukončila školu v květnu 2024 a od léta 2024 pracuje brigádně. Dcery , jméno, žijí v její domácnosti a žalovaný na ně neplatí žádné výživné. Dcera , jméno, žije v její domácnosti, její otec zemřel v roce 2022 a měl by jí být vyplácen sirotčí důchod., právnická osoba, poměrům žalovaného bylo zjištěno z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že žalovaný má vyživovací povinnost k nezletilým dcerám , jméno, , nar. , datum, , v částce , částka, měsíčně, , jméno, , nar. , datum, , v částce , částka, měsíčně, a do května 2024 k dceři , jméno, , nar. , datum, , v částce , částka, měsíčně. Soud při stanovení výživného vycházel z tzv. potenciálního příjmu žalovaného, který bydlí u svého strýce , jméno FO, , kterému přispívá na bydlení částkou 3000 až , částka, měsíčně. Žalovaný pracoval na základě dohody o provedení práce, kdy má praxi v oboru zednické a zateplovací práce. v roce 2021 mohl být žalovaný zaměstnán s čistým příjmem alespoň , částka, měsíčně. Z návrhu na potrestání ve věci Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaný od , datum, nebyl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, nepobíral dávky hmotné nouze ani státní sociální podpory, ani si o tyto dávky nepožádal, je držitelem živnostenského oprávnění, kdy mohl vykonávat činnost za účelem dosažení zisku a mít tak dostatečný příjem pro hrazení výživného.5. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Podle § 913 odst. 2 věta první občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. D7. Podle ust. § 916 občanského zákoníku neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.8. Podle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud zkoumal k návrhu žalobkyně, zda je na místě s ohledem na osobní poměry na straně již zletilého dítěte (žalobkyně) a žalovaného jako jejího otce, upravit vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně se studiem na střední škole od září 2023 soustavně připravuje na budoucí povolání a dosud není schopna se sama živit. V souvislosti s touto skutečností má prokazatelně trvající školní a životní náklady s přihlédnutím k obvyklým potřebám mladých žen ve věku nyní již zletilé žalobkyně. Při určení příjmu žalovaného v době od , datum, soud vycházel z toho, že v řízení nebyla zjištěna existence překážek, které by žalovanému bránily v řádné a dlouhodobé pracovní činnosti. Soud proto z těchto důvodů vycházel při určení výživného z tzv. potenciálního příjmu otce. Uzavřel, že v , adresa, je nabízena celá řada pracovních příležitostí na pozici zedník. S velkou mírou pravděpodobnosti tak lze uzavřít, že otec by při odpovídající aktivitě při hledání zaměstnání mohl v hodnoceném období práci na plný úvazek najít a při dobré pracovní morálce si tuto práci i udržet, a to s příjmem přesahujícím minimální mzdu.10. Tyto závěry vedou soud po vyhodnocení zjištěných a oprávněných potřeb žalobkyně, osobních a příjmových poměrů žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že vyživovací povinnost vůči žalobkyni má i její matka, ke stanovení výživného na částku , částka, měsíčně s účinností ode dne , datum, dle návrhu žalobkyně, kdy soud přihlédl ke skutečnosti, že v období od , datum, dosud je žalobkyně studentkou. Při stanovení výživného zohlednil zejména skutečnost, že již zletilá žalobkyně potřebuje zajistit uspokojení nejen studijních, ale i osobních potřeb odpovídajících jejímu věku. Žalobkyně nemá, s výjimkou výživného poskytovaného rodiči, žádný stálý příjem. Žalovaný nežije ve společné domácnosti s žalobkyní a na zajištění její výživy se žalovaný nijak nepodílí.11. Vzhledem k potřebám žalobkyně a zjištěným poměrům žalovaného uložil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplacení dlužného výživného (dluh vznikl stanovením výživného od , datum, ) vyčísleného do konce měsíce, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, na částku , částka, ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy se v řízení úspěšné žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení vzdala.