12 C 62/2025-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitelka“), byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši , částka, , tento úvěr měl být spolu s úrokem , částka, splacen nejpozději dne , datum, , avšak žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnutý úvěr vč. úroku nevrátil. Smlouvou ze dne , datum, původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky, datované dne , datum, , vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyrozuměl jménem původní věřitelky žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni.5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne , datum, , vč. seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s žalobkyní na převodu souboru pohledávek, jež měly být specifikovány v seznamu pohledávek, nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem výše uvedeného převodu. Dohoda o postoupení pohledávek je naskenovanou listinou, přičemž příloha identifikující mj. předmětnou pohledávku je tabulka ve formátu PDF, obsahující strojově čitelným textem údaje pohledávkách. S ohledem na uvedené nemá soud za prokázané, že se příloha vztahuje k uvedené dohodě, a to z důvodu zcela odlišného formátu, který zavdává pochybnostem, zda příloha s pohledávkami nebyla vytvořena ex post pouze za účelem prokázání převodu pohledávek v soudním řízení.6. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní zástupce žalobkyně vyrozuměl jménem původní věřitelky žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla na základě dohody převedena na žalobkyni.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila žalobkyni jakoukoliv pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovaným. Jakkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu (viz odst. 5), soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni, tudíž žalobu pro neunesení důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace zcela zamítl. Nad rámec uvedeného soud dodává, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno ani učinění notifikačního úkonu původní věřitelkou, když dotčené vyrozumění odeslal právní zástupce žalobkyně sice jménem původní věřitelky, žalobkyně ovšem v řízení nepředložila plnou moc, na základě které by její právní zástupce mohl žalovaného vyrozumět o postoupení pohledávky jménem původní věřitelky (postupitele).11. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).12. Nad rámec nosného důvodu pro zamítnutí žaloby (nedostatek aktivní legitimace) soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru (na předmětné listině absentuje podpis či jiný souhlasný projev vůle žalovaného s obsahem smlouvy) ani tvrzené poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, když z provedených důkazů vyplynulo, že peněžní prostředky sice byly poskytnuty na účet žalovaného, ale pod zcela jiným variabilním symbolem, než uvádí sama žalobkyně, tudíž lze mít pochybnosti o tom, zda tímto nebylo ze strany původní věřitelky plněno na jinou smlouvu mezi týmiž účastníky. S ohledem na hlavní důvod pro zamítnutí žaloby se soud z důvodu procesní ekonomie hodnocením těchto důkazů blíže nezabýval.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.