13 C 186/2024-66 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, a , datum, se žalobkyně (její právní předchůdkyně , právnická osoba, .) po žalovaném domáhala nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru Konsolidace půjček č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, po ověření úvěruschopnosti žalovaného a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , z něhož část ve výši , částka, byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část byla poskytnuta na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr s úrokem 10,1 % ročně a s ujednanými poplatky a pojištěním ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný nehradil řádně a včas splátky, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný na jistině dluží celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se nyní domáhá jistiny , částka, , poplatků ve výši , částka, (poplatky za odeslání upomínek a za prohlášení úvěru za splatný), kapitalizovaného úroku ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení z úroku ve výši , částka, a s úrokem z prodlení z úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (sjednáno přirůstání úroku k jistině), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil, byl vyzván právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení před podáním žaloby.2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den , datum, , ke kterému byl žalovaný řádně předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu. Zásilka byla doručena fikcí dne , datum, ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba a její doplnění v této věci. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den , datum, a žalovanému byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne , datum, , byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) je věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, výslovně navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.6. Soud dále dospěl k závěru, že nejde o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. Soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny a neuhrazených úroků a poplatků lze podřadit pod smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze zesplatnění úvěrové smlouvy v důsledku porušení smluvních podmínek žalovaným, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. V řízení byl řádně tvrzen převod pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. V intencích shora citovaných ustanovení byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a odměna zástupce z řad advokátů. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) a vycházel z tarifní hodnoty , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 AT činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x , částka, , tj. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . Za úkon, za který by žalobkyni náležela odměna, soud nepovažoval doplnění žaloby učiněné k výzvě soudu, neboť tímto žalobkyně (její právní předchůdkyně) toliko doplňovala tvrzení a důkazy, které měly být uvedeny již v žalobě samotné. K odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 AT po , částka, ke třem úkonům právní služby, učiněným do , datum, , a po , částka, za účast u jednání po , datum, , tedy celkem , částka, . Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem , částka, . Celkem tak náhrada nákladů činí , částka, po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.