13 C 274/2024-35 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,98 % ročně ve výši , částka, , s odměnou za zpracování zápůjčky , částka, a s náklady za hotovostní inkaso splátek , částka, . Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze , částka, , které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , poplatku , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku , částka, (smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od , datum, do , datum, ), kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, (úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny od , datum, do , datum, ), úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.3. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši , částka, zahrnujícím úrok , částka, (19,98 % ročně), poplatek za administrativní činnost , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, , zavázal splatit v 60 týdenních splátkách ve výši , částka, , pokud jde o první až předposlední splátku, a ve výši , částka, , pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka , částka, , RPSN 63,93 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že k požadované půjčce ve výši , částka, byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije s rodiči v rodinném domě, rok narození nezaopatřených dětí není vyplněn, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na neočekávané výdaje, nemá žádnou jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, má půjčku u jiné společnosti, má bankovní účet, je zaměstnaný jako dělník s čistým měsíčním příjmem , částka, a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši , částka, , přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem , částka, , telefon , částka, , výživné/splátky , částka, , výdaje na domácnost , částka, . V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.5. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. , hodnota, žalovaný uhradil celkem , částka, ve dvou různě velkých splátkách (, částka, a , částka, ) v prosinci , rok, a lednu , rok, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. , hodnota, smlouvy, přičemž v příloze č. , hodnota, je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala ho k plnění; odesláno , datum, (viz podací lístek). Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do , datum, ; odesláno , datum, (viz podací lístek).7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se vrátit celkem částku , částka, v týdenních splátkách po , částka, , ale uhradil toliko , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného před poskytnutím peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do , datum, před podáním žaloby.8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).9. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu dle § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 9 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , název, ze dne , datum, , sp. zn. III. , spisová značka, , rozsudek , název, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. Uvedla také, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala poměry žalovaného v dostupných evidencích včetně centrální evidence exekucí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěrus