13 C 276/2024-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) jednala s žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, jelikož není schopna smlouvu doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, převodem na účet částku , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky před podáním žaloby dne , datum, , avšak neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje i úrok z prodlení z poskytnuté částky od , datum, , tedy po 10 dnech od odeslání výzvy.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z níž bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodly na převodu nějakého množství pohledávek specifikovaných v Příloze č. , hodnota, , která je nedílnou součástí smlouvy. Soud však nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalované. V Příloze č. , hodnota, , která byla předložena se smlouvou, je označena nějaká pohledávka (bez uvedení výše) vůči žalované (viz Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, ), příloha se nadto vztahuje ke smlouvě o postoupení pohledávek z jiného data, která však přiložena nebyla, nikoli k tvrzené smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Další přiložený seznam pohledávek předložený ke smlouvě o postoupení je tabulkou se seznamem jmen a čísel, která rovněž obsahuje údaje o žalované, ale není jako příloha č. , hodnota, dle smlouvy o postoupení pohledávek označena. Soud proto neuvěřil, že předložený seznam pohledávek je skutečně přílohou č. , hodnota, předložené smlouvy o postoupení pohledávek, tedy nevzal za prokázané, že by skutečně došlo k postoupení pohledávek označených v uvedeném seznamu. Soud tudíž z uvedené smlouvy a přiložených příloh nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalované na žalobkyni.4. Dále soud k důkazu provedl oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, ke kterému mělo dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ; v oznámení je jako odesílatel uvedena právní předchůdkyní žalobkyně., právnická osoba, ohledem na tyto skutkové závěry týkající se otázky aktivní legitimace žalobkyně se soud blíže nezabýval dalšími předloženými důkazy.6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Soud nemohl uzavřít, že by na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávek a předložených seznamů pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku vůči žalované (viz výše). Závěr o platném postoupení pohledávek nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“¨), je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalované, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měla žalovaná plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.