16 C 321/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, . , adresa, (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. C0002645102671497, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit i s poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, po slevě (ve výši , částka, před slevou) v celkové výši , částka, ve lhůtě do 29 dnů, tj. do , datum, , při RPSN 11.649,90 % a úrokové sazbě 40 % ročně. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci ani žalobci nic nevrátila. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení dlužné dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, a zákonných úroků z prodlení. Smlouvou ze dne , datum, postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícímprávním závěrům.4. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. C0002645102671497 soud zjistil, že předchůdce žalobce , právnická osoba, . , adresa, se měl zavázat k poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši , částka, formou převodu na účet žalované, který se měla žalovaná zavázat vrátit ve výši , částka, i s poplatkem po slevě , částka, nebo s poplatkem před slevou ve výši , částka, , v celkové výši , částka, nebo ve výši , částka, , při úvěrové sazbě 40 % ročně a RPSN 11.649,90 %, ve lhůtě do 29 dnů, tj. do , datum, . Žalobcem předložená formulářová smlouva neobsahuje ale v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalované. Kód SMS 996640 rozhodně není elektronickým podpisem žalované. Smlouva o úvěru mohla být uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím mimo jiné internetu apod., avšak v takovém případě bylo na žalobci, aby jednoznačně prokázal, že k platnému uzavření smlouvy o úvěru skutečně došlo, což žalobce v projednávané věci nesplnil. Na základě platně neuzavřené smlouvy o úvěru nelze žalobci požadované nároky přiznat.5. I v případě, že by byla výše uvedená smlouva o úvěru žalovanou řádně podepsána, byla by stejně podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr předchůdci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce přes výzvu soudu žádné důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované do dne rozhodnutí soudu nepředložil.6. Z detailu poukázky č. 7000765500289472026 soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobce byla dne , datum, převedena na účet žalované částka , částka, .7. Z dílčí smlouvy ze dne , datum, ve znění příloh soud zjistil, že předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. O postoupení pohledávky informoval žalovanou předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, .8. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy a na nepředložení důkazů o provedení úvěruschopnosti žalované a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy. Žalobce se rovněž zbavil možnosti být soudem poučen ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že sporný nárok může být posouzen jinak, než podle žalobcova právního názoru a v tomto směru doplnit skutková tvrzení žaloby i o možném posouzení pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení.9. V řízení bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl předchůdce žalobce dne , datum, žalované částku , částka, a že žalovaná předchůdci ani žalobci ničeho nevrátila. Plnění, které předchůdce žalobce žalované poskytl, pak představuje plnění bez platného závazku. , adresa, .900 Kč, kterou žalovaná dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR , spisová značka, ze dne , datum, ).10. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č.j. , spisová značka, vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalované nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalované přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.11. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalované podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit aktivně legitimovanému žalobci částku , částka, v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).12. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě neuzavřené nebo absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaná dosud neocitla v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná měla v řízení větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).