20 C 241/2024-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 26,43 % ročně ve výši , částka, , s poplatkem za zpracování zápůjčky , částka, a s poplatkem za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Celková dlužná částka byla splatná v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas a neuhradil ničeho. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , poplatku , částka, (úrok , částka, , poplatek za zpracování , částka, , poplatek za splácení , částka, a poplatek za pojištění , částka, ), kapitalizovaného smluvního úroku , částka, (smluvní úrok ve výši 26,43 % ročně z jistiny za období od , datum, do , datum, ), kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny za období od , datum, do , datum, ), úroku ve výši 26,43 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.3. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, označené číslem , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši , částka, zahrnujícím úrok , částka, , částku za zpracování úvěru , částka, a částku za komfortní a flexibilní splácení , částka, , a dále poplatek , částka, za pojištění zavázal splatit v 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, pro první až předposlední splátku a ve výši , částka, pro poslední splátku, celková splatná částka , částka, . Úroková sazba je uvedena ve výši 86 % pro celou dobu trvání smlouvy, RPSN ve výši 139,47 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.4. Z listiny označené jako Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že ke spotřebitelskému úvěru ve výši , částka, byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný má učňovské vzdělání, je svobodný, bydlí v nájmu, nemá vyživované osoby, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na běžné výdaje domácnosti, nemá interní ani externí splátky, je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem , částka, měsíčně a jiné příjmy nemá, další příjmy domácnosti činí , částka, měsíčně, celkové měsíční výdaje činí , částka, (pouze odhadované výdaje bez upřesnění). V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých bylo k ověření poměrů předloženo potvrzení o příjmu; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila5. Z listiny označené jako Tabulka umoření bylo zjištěno, že na smlouvu č. , hodnota, žalovaný neuhradil ničeho.6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. , hodnota, smlouvy, přičemž v příloze č. , hodnota, je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; odesláno. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; odesláno.7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se vrátit celkem částku , částka, , ale neuhradil ničeho. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako zákaznická karta, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).9. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, ale ani přes výslovnou výzvu soudu se neobtěžovala tvrdit, že by učinila lustrace také v dalších dostupných databázích, zejména v centrální evidenci exekucí. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z