20 C 328/2024-37 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, a ze dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,98 % ročně ve výši , částka, , s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek , částka, . Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný ale smluvené podmínky porušil a splátky nehradil řádně a včas, neboť uhradil pouze , částka, a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , poplatku , částka, (úrok , částka, , poplatek za administrativní činnost , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, ), kapitalizovaného smluvního úroku , částka, (smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od , datum, do , datum, ), kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, (úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny za období od , datum, do , datum, ), úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.4. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne , datum, označené číslem , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši , částka, zahrnujícím úrok , částka, (19,98 % ročně), poplatek za administrativní činnost , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, , zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, to ve výši , částka, pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši , částka, pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka , částka, , RPSN 63,93 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.5. Z listiny označené jako Zákaznická karta ze dne 2 2. 2013 soud zjistil, že k požadované půjčce , částka, byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, rok narození nezaopatřených dětí není vyplněn, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na rodinné události, nemá žádnou jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, položka půjčka u jiné společnosti není vyplněna, nemá bankovní účet, je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem , částka, a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje činí uvedeny ve výši , částka, , přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem , částka, , telefon , částka, , výdaje na domácnost , částka, . V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.6. Z listiny obsahující přehled plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. , hodnota, žalovaný uhradil celkem , částka, ve dvou různě velkých splátkách (, částka, a , částka, ) v únoru 2013.7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. , hodnota, smlouvy, přičemž v příloze č. , hodnota, je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; odesláno , datum, . Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do , datum, ; odesláno , datum, .8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se vrátit celkem částku , částka, v týdenních splátkách , částka, , ale uhradil toliko , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného před poskytnutím peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do , datum, před podáním žaloby.9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvr