20 C 49/2025-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o půjčce č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, , kterou žalovaná převzala v hotovosti, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % ročně v celkové výši , částka, , s poplatkem za administrativní činnost , částka, a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, . Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit formou 58 týdenních splátek po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dnem , datum, . Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku , částka, , která byla započtena na poplatky. Žalobkyně nyní požaduje po žalované jistinu , částka, , poplatky , částka, (, částka, poplatek za administrativní činnost a , částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek, kapitalizovaný smluvní úrok , částka, (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od , datum, do , datum, ), smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací zjištěných od žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých učinil následující skutková zjištění.3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne , datum, označené číslem , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem za administrativní činnost , částka, , s úrokem , částka, a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, , tj. celkem ve výši , částka, , zavázala splatit v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši , částka, . Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.4. Z listiny označené jako Karta zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši , částka, byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, nemá spotřebitelský úvěr „jinde“, nemá aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, nevlastní automobil, má jedno nezaopatřené dítě (rok narození 2015), je v domácnosti. Celkové příjmy domácnosti činí , částka, (mzda nevyplněna, další příjmy , částka, z DPP a státní podpora , částka, ) a celkové měsíční výdaje domácnosti činí , částka, (nájem , částka, , výdaje , částka, , výdaje na telefon , částka, ). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Potvrzení o úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky; odesláno. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce do , datum, ; odesláno.6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce obdržela peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázala se vrátit částku , částka, . Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby, a to do , datum, . Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátila.7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).8. Následně se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listina označená jako „smlouva o půjčce“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-679/18).9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně údaje o příjmech a výdajích žalované ověřila z žalovanou předložených listin. Uvedený příjem žalované , částka, z dohody o provedení práce je věrohodný, ale v kontextu ostatních poměrů zjevně nedostačující. Pokud je uveden příjem , částka, ze státní podpory, tak tento příjem nelze brát v potaz, neboť dávky státní podpory rozhodně neslouží k hrazení spotřebitelských úvěrů. V kartě zákazníka je uvedeno jedno dítě narozené v roce 2015, přičemž tehdy činil rodičovský příspěvek celkem , č