20 C 99/2025-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, (kterou žalovaná převzala v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši , částka, , s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , s úhradou za vyhodnocení úvěrového případu , částka, a s úhradou za hotovostní splátky , částka, . Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku , částka, formou 20 měsíčních splátek po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dnem , datum, . Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nehradila řádně a včas. Žalobkyně nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu , částka, , smluvní úrok , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradu za administrativní činnost , částka, , úhradu za hotovostní splátky , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, (úrok 10 % ročně z jistiny a úroku od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný úrok , částka, (úrok 25 % ročně z jistiny od , datum, do , datum, ), úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne , datum, označené číslem , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s úrokem , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru , částka, a s inkasním poplatkem , částka, , tj. celkem ve výši , částka, zavázala splatit ve 20 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaná v prodlení s placením splátek. RPSN činí 246,22 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. K listině je přiložen Předpis splátek.4. Z listiny označené jako Žádost o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že ke spotřebitelskému úvěru ve výši , částka, byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaná je vdaná, bydlí v nájmu, má jedno vyživované dítě, uvedla na sebe telefonní číslo. Příjmy má z pěstounské péče v měsíční výši , částka, , měsíční výdaje činí , částka, na bydlení a energie, , částka, na dopravu, jídlo a osobní náklady, , částka, na exekuce, má dluhy u VZP ve zbývající výši , částka, a , právnická osoba, ve výši , částka, . V žádosti jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy složenky. Z poštovních poukázek za měsíce červen, červenec a srpen 2018 bylo zjištěno, že žalovaná pobírala dávky příspěvku na dítě a příspěvek na úhradu nákladů dítěte celkem , částka, a příspěvek na péči o dítě , částka, .5. Z listiny obsahující transakční historii bylo zjištěno, že ke smlouvě č. , hodnota, bylo od , datum, do , datum, uhrazeno celkem , částka, .6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek a z listiny označené jako Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru; zásilka byla odeslána.7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržela peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázala se vrátit , částka, . Při sjednávání dohody právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalované. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou a tuto dohodu žalované oznámila dopisem. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).9. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala poměry žalované a ověřila je podle předložených dokladů. Žalobkyně skutečně předložila vyplněnou žádost obsahující poměry žalované, ale už z těch je zcela zřejmé, že žalované neměl být spotřebitelský úvěr poskytnut. Předně je v žádosti uvedeno, že žalovaná má nesplacené závazky u pojišťovny a jiné úvěrové společnosti a má dokonce i exekuci. Už to samo o sobě vylučuje další zadlužování žalované poskytnutím dalšího neúčelového spotřebitelského úvěru. Nadto však žalovaná uvedla (a doložila), že její jediné příjmy pochází z dávek sociální podpory určených pro péči o dítě. To rozhodně nejsou příjmy, se kterými by bylo možno kalkulovat jako s příjmy vhodnými ke splácení spotřebitelského úvěru. Jde o příjmy určené pro péči o dítě, ne k fi