7 C 208/2024-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se jedná o nároky ze dvou smluv o úvěru, které uzavřel žalovaný s , právnická osoba, , a.s.. Jedná se o smlouvu ze dne , datum, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku společně s poplatkem ve výši , částka, za zpracování v 78týdenních splátkách. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu a poplatek ve výši , částka, . Dále se jedná o smlouvu ze dne ze dne , datum, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku společně s poplatkem ve výši , částka, za zpracování v 52týdenních splátkách. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu a poplatek ve výši , částka, . Obě pohledávky byly žalobkyni postoupeny.2. Pokud se týká schopnosti žalovaného splácet úvěr, uvedla žalobkyně, že v případě úvěru ze dne , datum, vycházela její právní předchůdkyně z údajů uvedených žalovaným a doložených doklady. Konkrétně vycházel z příjmu , částka, . U úvěru ze dne , datum, pak vycházela z příjmu , částka, .3. Žalovaný uvedl, že si obě částky skutečně půjčil, smlouvy podepsal. Pokud se týká údajů o jeho příjmech a výdajích uvedl, že předkládal pouze výplatní pásky, pracovní smlouvu, což si zástupkyně telefonicky ověřovala, dále uváděl, kolik má dětí, jaké má výdaje na bydlení, všechny údaje vyplnila zástupkyně za něho a on to pouze podepsal. Sice byl dotazován na náklady za plyn, elektřinu, bydlení, ale pokud podepsal jako své výdaje částku , částka, , měl za to, že jde o částku, kterou utratí měsíčně pro sebe. Dále tvrdil, že určitě nějaké splátky na oba úvěry splácel, a to kartou z účtu dcery, ale žádné doklady od toho nemá.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný a , právnická osoba, ,a.s. uzavřeli smlouvu o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek věřitelky poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši , částka, , poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , (celkem tedy , částka, ) v 78týdenních splátkách. Úroková sazba činila 88 % ročně.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný a , právnická osoba, , a.s. uzavřeli smlouvu o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek věřitelky poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši , částka, , poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , (celkem tedy , částka, ) v 52týdenních splátkách. Úroková sazba činila 79,20 % ročně.6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že věřitelka měla před poskytnutím úvěru k dispozici následující údaje: příjem , částka, , další příjmy domácnosti , částka, , interní splátky , částka, , měsíční výdaje žadatele , částka, , 5 vyživovacích povinností.7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že věřitelka měla před poskytnutím úvěru k dispozici následující údaje: příjem , částka, , další příjmy domácnosti , částka, , interní splátky , částka, , měsíční výdaje žadatele , částka, , 2 vyživovacích povinností.8. Ze shodných tvrzení má soud za prokázáno, že žalovanému byly vyplaceny částky , částka, a , částka, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek její přílohy má soud za prokázáno, že obě pohledávky byly žalobkyni postoupeny.10. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.11. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 OZ, neboť ujednaná výše úroku 88 % resp. 79,20 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).14. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.15. Tedy již samotná výše úroku přesahující 79 % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 79,20, resp. 88 % pak představuje více než 2,5násobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U právní předchůdkyně žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání právní předchůdkyně žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.16. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částky ve výši , částka, a , částka, , žalovaný neprokázal, že by jakoukoli částku zaplatil. V tomto případě žalovanému vznikla povinnost vrácení částky , částka, a , částka, . Nárok na vydání této částky soud posoudil podle § 2993 o.z.18. Neplatnost smlouvy zavinila právní předchůdkyně žalobkyně, která požaduje za zapůjčení peněz lichevní úrok, Proto také nesmí těžit z protiprávního stavu, který sama vyvolala.19. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení uvedených částek dříve než žalobou, nepředložila žádné doklady o tom, že by se předchozí korespondence dostala alespoň do dispoziční sféry žalovaného. Žaloba byla žalovanému doručena , datum, , žalovaná je tedy v prodlení až od , datum, . Žal