7 C 276/2024-28 — Okresní soud v Přerově

Žalobce se domáhal, aby podílové spoluvlastnictví žalované k nemovitým věcem uvedeným ve výroku rozsudku bylo zrušeno a podíl byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce.Tvrdil, že žalovaná je spoluvlastnictví uvedených nemovitých věcí k 1/6, žalobce pak k 2/6 a zbývající 3/6 jsou ve společném jmění žalobce a jeho manželky.Žalobcem tvrzené skutečnosti o výši spoluvlastnických podílů má soud za prokázány výpisem z katastru nemovitostí.Podaný návrh nelze považovat za návrh na oddělení ze spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 1140 odst.2 o.z., neboť žalobce nežádá, aby on sám byl ze spoluvlastnictví oddělen. Je zřejmé, že žádá o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak tento nárok uplatnil pouze vůči žalované.Při žalobě, jejímž důsledkem má být změna, která se týká spoluvlastnických podílů, je nezbytné, aby byli účastníky řízení všichni spoluvlastníci jako osoby, kterých se zásah do spoluvlastnických vztahů týká.Žalobce neučinil takový úkon, aby byl účastníkem řízení další spoluvlastnický subjekt, tj. manželé , Anonymizováno, a , Jméno žalobce, jako osoby, které mají ½ nemovitých věcí ve společném jmění manželů. Pouze uvedl, že „manželka o tom ví“. Nicméně žalobce neučinil subjektem řízení ( ať již na straně žalující nebo na straně žalované) jednoho ze spoluvlastníků, takového účastníka řízení neoznačil a ani netvrdil, že v tomto směru za takového spoluvlastníka jedná, příp. má k tomu souhlas. Skutečnost, že sám žalobce je účasten na spoluvlastnickém podílu, který mají manželé ve společném jmění, je nerozhodná. Žádným způsobem žalobce nepodal žalobu i za tohoto spoluvlastníka (příp. proti tomuto spoluvlastníkovi), ale pouze sám za sebe jako spoluvlastníka 1/3 nemovitých věcí. Rozhodné je, že spoluvlastníci – manželé ( jako subjekt odlišný od žalobce), nejsou účastníky řízení. Pouze na základě toho, že žalobu podal jeden z manželů za sebe jako jiného spoluvlastníka, nelze dovodit, že tak učinil i za jiný spoluvlastnický subjekt. Je nepřípustné, aby jeden ze spoluvlastníků (a o bez ohledu na výši spoluvlastnického podílu) nebyl účasten řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Případné rozhodnutí by tak vůči nezúčastněnému spoluvlastníkovi nemohlo působit.Takový nedostatek legitimace je důvodem zamítnutí žaloby. Bez účasti jednoho ze spoluvlastnických subjektů nelze žalobu projednat.Soud proto žalobu zamítl.O náhradě nákladů soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Podle judikatury Ústavního soudu se v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jedná o tzv. iudicium duplex, kdy poměr úspěchu ve věci nelze určit, neboť každá ze stran je v postavení žalobce i žalovaného. I kdyby nebylo možno v tomto případě (zamítnutí žaloby) tuto judikaturu aplikovat, má soud za to, že s ohledem na postup zástupce žalované v řízení lze zaujmout stanovisko, že se nejednalo o účelně vynaložené náklady.