7 C 330/2024-39 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, s příslušenstvím. Tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovanou. Podle smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách do , datum, Žalovaná úvěr řádně nesplácela a dlužná jistina zůstala ve výši , částka, , dlužné úroky ve výši , částka, a dále uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, . Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že původní smlouva o úvěru je neplatná, protože původní věřitelka nesplnila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalované. K uzavření smlouvy stačil pouze doklad totožnosti, původní věřitelka nijak neprověřovala příjmy ani náklady žalované. RPSN byla uvedena ve výši 1 141,20 %, což je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Cekem zaplatila původně věřitelce částku , částka, a žalobkyni , částka, . S ohledem na způsob sjednání smlouvy není věrohodné, zda zavřela smlouvu právě v předkládaném znění.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřela spol. , právnická osoba, (úvěrující) a žalovaná (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr a závazek žalované vrátit a zaplatit úroky.4. Z výpisů z účtu žalované č., č. účtu, má soud za prokázáno, že na účet žalované byla dne , datum, připsána částka , částka, od , právnická osoba, s poznámkou č. půjčky , Anonymizováno, avšak pod variabilním symbolem , var. symbol, (nikoli pod VS č., var. symbol, , jak tvrdí žalobkyně). Dále soud z účtu žalované zjistil, že na účet původní věřitelky zaslala v období od , datum, do , datum, celkem částku , částka, na účet č., č. účtu, , ze smlouvy vyplývá, že jde o číslo účtu na který měl být úvěr splácen. Dále soud z výpisů z účtu zjistil, že za období od , datum, do , datum, cekem částku , částka, na účet , č. účtu, . Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že číslo tohoto účtu oznámila žalované žalobkyně.5. Z výpisu z účtu bez označení majitele účtu soud zjistil, že byla dne , datum, odepsána platba ve výši , částka, na č.ú., č. účtu, , s variabilním symbolem , var. symbol, .6. Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že na účet žalované č., č. účtu, nebyla od ledna 2023 do září 2024 připsána platba s variabilním symbolem , var. symbol, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.122023 včetně její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena.8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Soud má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta dne , datum, částka , částka, . Soud měl pochybnosti, zda byly nějaké finanční prostředky v souvislosti s poskytnutím půjčky č. , hodnota, poskytnuty Pokud byly v těsné časové souvislosti poskytnuty prostředky ve výši , částka, , byly jednoznačně označeny číslem půjčky i variabilním symbolem , var. symbol, . Rovněž pod žalobkyní tvrzeným variabilním symbolem , var. symbol, nebyla žádná platba připsána. Žalovaná však nepopřela, že by jí uvedená částky byla vyplacena, dokonce prokazovala platby, které na tuto půjčku ( VS , var. symbol, ) učinila.10. Žalobkyně neuvedla jakákoli tvrzení o tom, zda jakým způsobem byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet. Naopak žalovaná tvrdila, že žádné podklady po ní vyžadovány nebyly, kromě občanského průkazu.11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne , datum, mezi účastníky je neplatná.15. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).16. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.17. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebite