7 C 56/2025-20 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a v žalobě uvedla, že žalovaný odebírala na základě smlouvy uzavřené žalobkyní elektřinu. Platba byla vyúčtována fakturou částkou , částka, za období od , datum, do , datum, a ve výši , částka, za období od , datum, až , datum, . splatnou , datum, . Žalovaný za odběr elektřiny však nezaplatil. Žalobkyně učinila dále předmětem nároku poplatky za upomínky ve výši , částka, a poplatek za odpojení ve výši , částka, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se žalobkyně zavázala dodávat dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, . V rámci podmínek, které byly součástí smlouvy byly sjednány poplatky za upomínky ve výši , částka, a poplatek za odpojení elektřiny byl stanoven částkou , částka, .Z faktury za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že je jako odběratel označen žalovaný, byl fakturován odběr na výše uvedeném odběrním místě a k úhradě byla fakturována částka , částka, za celkový objem odebrané elektřiny , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh.Z faktury za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že je jako odběratel označen žalovaný, byl fakturován odběr na výše uvedeném odběrním místě a k úhradě byla fakturována částka , částka, za celkový objem odebrané elektřiny , Anonymizováno, , Anonymizováno, KWh.Z upomínek ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že byly vystaveny dvě upomínky.Z vyúčtování ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala poplatek ve výši , částka, za odpojení elektřiny.Podle ust. § 50 odst.2 zák.č.458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť mezi účastníky byla uzavřena řádná smlouva o dodávce elektřiny. Za odběr elektřiny žalobkyně vyúčtovala částku , částka, a částku , částka, . Dále byly účtovány sjednané poplatky ve výši , částka, a , částka, . Žalovaná uvedené částky nezaplatila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako dodavatel splnila svoji dodávku sjednaného množství elektřiny do odběrního místa odběratele, má právo na zaplacení vyúčtované ceny za odběr elektřiny a žalovaná je povinna částku za odebrané množství elektřiny a sjednané poplatky zaplatit.Žalobkyně v řízení neprokázala, že by se vyúčtování, tj, faktury dostaly do dispozice žalovaného, Žádné doklady svědčící alespoň o jejich odeslání nepředložila. Všechny částky se tak staly splatnými až doručením žaloby, která byla žalovanému doručena , datum, . Dnem plnění tak byl den , datum, ( 11.4 a 1.4 byla sobota a neděle). Dne , datum, , kdy bylo ve věci rozhodnuto, tak nemůže být žalovaný v prodlení.Soud proto nárok na úrok z prodlení zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .