8 C 172/2023-77 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl zaměstnancem , právnická osoba, od , datum, do , datum, , zaměstnancem žalobkyně byl žalovaný následně od , datum, . Okresní soud v Jičíně vede řízení pod sp. zn. , právnická osoba, 254/2021, ve kterém je projednávána žaloba žalovaného o zaplacení mzdových nároků za období červen 2020 až srpen 2020, které však žalovaný nárokuje po , právnická osoba, , nar. , datum, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Žalovaný tvrdí, že v předmětném období byl zaměstnancem právě , právnická osoba, a nikoli žalobce. V řízení je řešena předběžná otázka, zda v uvedeném období byl žalovaný zaměstnancem žalobce, a tedy pro žalobce vykonával závislou práci a vůči tomuto mu vznikly mzdové nároky, či nikoliv. Žalovaný však v předmětném období byl zaměstnancem žalobce a rovněž i pro žalobce vykonával závislou práci, mzdové nároky za uvedené období proto hradil žalovanému právě žalobce. Žalovaný však v řízení tvrdí, že pracovní smlouvě ze dne , datum, nikdy nepodepsal, a proto měl být i nadále zaměstnancem , právnická osoba, a pro tohoto práci vykonával. Žalobce nyní z opatrnosti, a to z důvodu blížících se 3 let ode dne odeslání předmětné částky na účet žalovaného, podává tuto žalobu o zaplacení částky ve výši , částka, vyplacené dne , datum, , kterou hradil žalobce mzdové nároky žalovaného. Pokud by Okresní soud v Jičíně, vyslovil, že žalovaný byl zaměstnancem , právnická osoba, , pro tohoto vykonával závislou práci a tento měl mzdové nároky hradit, došlo odesláním částky , částka, na účet žalovaného k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobce a žalobce by proto měl nárok na vrácení této částky. Pakliže v řízení vedeném Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. , právnická osoba, 254/2021 bude nárok na zaplacení mzdových nároků pravomocně přiznán, bude postaveno najisto, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobce v částce , částka, , která byla žalobcem dne , datum, odeslána na účet žalovaného č. , č. účtu, .2. Řízení bylo přerušeno od , datum, do právní moci řízení vedeného u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. , právnická osoba, 254/2021, tedy do , datum, .3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, poukázal na řízení vedené u Okresního soudu v Jičíně, kde bylo žalovanému vůči , právnická osoba, , jako fyzické osobě přiznán nárok na dlužnou mzdu za období červen 2020-srpen 2020. V tomto řízení byly předloženy jednak dohoda o rozvázání pracovního poměru s , právnická osoba, a nová pracovní smlouva mezi žalovaným a žalobkyní, na základě které převedl žalovaného k zaměstnaneckému poměru u žalobkyně. V tomto řízení bylo prokázáno, že podpisy na obou dokumentech nebyly podpisy žalovaného. , právnická osoba, odeslal skutečně nějaké peníze v rozsahu , částka, , včetně částky , částka, , představovala úhradu na mzdové nároky žalovaného, příplatek za práci přesčas, zahraniční stravné a dlužnou mzdu za období od , datum, do , datum, na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako zaměstnancem a , právnická osoba, jako zaměstnavatelem. K tomu navrhl jako důkaz kartu řidiče. Nejednalo se o mzdové nároky za období od 06/2020 do 08/2020. Žalovaného nenapadlo, že tyto peníze nepřišly od pana , právnická osoba, , ale od od žalobkyně, tuto skutečnost se dozvěděl, až v řízení u OS , adresa, ., právnická osoba, jednání dne , datum, se žalobkyně bez omluvy nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti a přihlédl přitom k provedeným důkazům podle § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně č.j. , právnická osoba, 254/2021- 262, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, má soud za prokázáno, že ve věci žalobce , Jméno žalovaného, (v tomto řízení žalovaném) proti žalovanému , právnická osoba, , narozenému , datum, , IČ byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci mzdové nároky: a) , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z , částka, od , datum, do , datum, , a z , částka, od , datum, do , datum, , z , částka, od , datum, do zaplacení a b) , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z , částka, od , datum, do , datum, a z , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla zamítnuta co do částky , částka, s příslušenstvím. Žalobce požadoval neproplacenou mzdu za měsíce červen, červenec a srpen 2020 v celkové výši , částka, hrubého, neboť žalovaný mu tuto mzdu neproplatil. Soud žalovanému za měsíce červen, červenec a srpen 2020 přiznal hrubou mzdu a náhradu mzdy v celkové výši , částka, , z níž , částka, mělo být žalobci vyplaceno , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, . Žalobci byla dále přiznána náhrada mzdy za dobu dvou měsíců, 2 x , částka, , tj. , částka, hrubého. Žalobce dále žalovaného žaloval o nevyplacenou mzdu za práci přesčas a příplatky za práci přesčas za období od , datum, do dne , datum, v celkové výši , částka, , soud přiznal částku , částka, . Žalobce dále požadoval na žalovaném příplatky za práci o víkendu , částka, v měsíci červenci 2020, a příplatek za práci o svátku ve výši , částka, , soud tyto nároky žalobci jako důvodné přiznal. Žalobce dále požadoval , částka, zahraniční stravné za zahraniční pracovní cesty v období ode dne 1. 6 2020 do dne , datum, , i tento nárok soud žalobci přiznal. Pracovní smlouvou, uzavřenou účastníky dne , datum, , měl soud prokázáno, že se účastníci dohodli, že , Jméno žalovaného, bude pro , právnická osoba, , pracovat v pracovním poměru, sjednaném na dobu neurčitou jako řidič mezinárodní kamionové dopravy s nástupem do práce dne , datum, . Mzda měla být žalobci vyplácena k jeho rukám vždy nejpozději do 22. dne kalendářního měsíce následujícího. Podle mzdového listu žalobce odpracoval v květnu 2020 168 hodin za hrubou mzdu , částka, a červnu 2020 také 176 hod za hrubou mzdu , částka, . Žalovaný u OS v Jičíně předložil rovněž mzdový list vedený na jméno žalobce za měsíce červen, červenec a srpen 2020, vystavený , právnická osoba, , němž je uvedeno, že žalobce v červnu 2020 odpracoval 22 dnů, v červenci 23 dnů a v srpnu 2 dny, tj. 16 hodin. Mzda mu byla vypočtena v červnu a červenci ve výši , částka, , v srpnu ve výši , částka, , není obsažen žádný údaj o dovolené a náhradě mzdy. Soud uzavřel, že žalovaný neprokázal, že pracovní poměr žalobce k němu skončil k , datum, a dnem , datum, vznikl žalobcův pracovní poměr k , Jméno žalobkyně, ., a tedy, že pracovní poměr , jméno FO, k žalobci tedy fakticky trval i po , datum, a skončil dnem , datum, .6. Žalobkyně k důkazu předložila pouze výpis z účtu vedeného u , právnická osoba, . na jméno , Jméno žalobkyně, ., z něhož vyplývá, že žalobkyně dne , datum, odeslala na účet č.ú. , č. účtu, částku , částka, , s popisem platby „, jméno FO, “ bez uvedení o jakou platbu se jedná ani na jaký účel byla provedena. Žalovaný rozporoval, že by se jednalo o účet žalovaného.7. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy od dne , datum, zaměstnán u , právnická osoba, , narozeného , datum, jako řidič mezinárodní kamionové dopravy, pracovní poměr skončil , datum, . Tento zaměstnavatel řádně žalovanému nevyplácel mzdu, proto mu rozsudkem byla uložena povinnost zaplatit mzdové nároky za měsíce červen 2020 splatné , datum, , červenec 2020 splatné , datum, a srpen 2020, splatné , datum, . Žalobkyně se podanou žalobou domáhala blíže nespecifikovaného „mzdového nároku“ ve výši , částka, odeslaného na účet dne , datum, . Soud nemá za prokázáno, že by účet , č. účtu, byl účtem žalovaného, tedy že by se žalovaný na účet žalobkyně tímto bezdůvodně obohatil. I kdyby tato částka byla uhrazena žalovanému, pak se nemohlo jednat o mzdové nároky za měsíc červen 2020, neboť ty byly splatné až v červenci 2020. Z žádného důkazu nevyšlo najevo, že by žalovaný částku , částka, přijal bez právního důvodu. Nebyl tak prokázán základ nároku.8. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení. Podle § 331 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle kterého vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.9. Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.10. Soud se nejdříve vzhledem k námitce žalovaného zabýval tím, zda nárok žalobkyně není promlčen Právo na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v peněžitém plnění přijatém zaměstnancem může zaměstnavatel za podmínek uvedených v § 331 uplatnit ve lhůtě 3 let, která počíná běžet dnem, kdy došlo k neoprávněné výplatě peněžních částek. K odeslání částky , čá