8 C 344/2024-47 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném, aby zaplatil částku , částka, , tedy jistinu , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , dále úrok 14,75 % ročně a úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V žalobě uvedla, žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., (dále jen „ČS“) uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen „Smlouva “), na základě které ČS poskytla žalovanému po řádném ověření úvěruschopnosti úvěr na účtu až do sjednaného limitu ve výši , částka, , úroková sazba byla ve výši 18,90 %. Žalovaný nezaplatil poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti a překročil v měsíci listopadu roku 2023 jeho povolenou výši. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru. ČS dne , datum, oznámila žalovanému, že z důvodu porušení smluvních podmínek a nezaplacení dlužné částky, zůstatek úvěru zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v termínu do , datum, s tím, že úvěr se stal splatný , datum, . Žalovaná částka se ke dni splatnosti sestávala z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , nezaplacených 18,90 % p.a. úroků do splatnosti ve výši , částka, . Podle doplnění žaloby částka ve výši , částka, představuje 18,90 % p.a. smluvní úrok za dobu ode dne , datum, do , datum, , tedy do splatnosti zůstatku úvěru z částky , částka, . Žalovaný po splatnosti úvěru zaplatil dne , datum, částku , částka, , která byla započtena na jistinu dluhu.2. Soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil k žalobě ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Soud má z předložených důkazů za prokázáno, že žalovaný jako klient a majitel účtu uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, . jako bankou smlouvu o kontokorentním úvěru, podle níž se banka zavázala poskytnout klientovi úvěr až do výše , částka, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal platit bance roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 %, RPSN 21,24 %. Podle čl. 3 splatné úroky a ceny za služby budou připisovány k jistině úvěru a stanou se její součástí. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr průběžně a zavázal se nepřekročit sjednanou výši a splatit bance celý úvěr, včetně narostlých úroku a dalších nákladu úvěru, nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání, tak že ke dni splatnosti zajistí na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávky tak, aby nebyl záporný. ČS byla oprávněna smlouvu vypovědět, prohlásit veškeré dluhy z této smlouvy nebo jejich část za okamžitě splatné v případě, kdy dojde k porušení smluvních podmínek ze strany klienta. Podle článku 7 součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS a.s. a ceník, klient prohlásil, že je mu znám obsah a souhlasí s nimi.4. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti uvedla, že podle výpisu z účtu žalovaného kalkulovala s příjmem , částka, , ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, jeho zaměstnavatel nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení. Žalobce proto stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na , částka, . Zároveň při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti tyto úvěry: Spotřební úvěr u žalobce se splátkou , částka, , který byl , datum, zkonsolidován úvěrem u žalobce se splátkou , částka, a revolvingový úvěr s limitem , částka, a orientační splátkou , částka, .5. Poslední výzvou ze dne , datum, má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k neprodlenému vyrovnání dlužné částky s tím, že dne , datum, pohledávku z uvedeného účtu převedli na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu byla celková dlužná částka , částka, . Skládá se z nepovoleného přečerpání ve výši , částka, , řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , současně ČS vypověděla smlouvu o účtu a další dohody o službách s ním souvisejících Podle předložené dodejky byla žalovanému výzva doručena doporučeně poštou a zůstala nevyzvednuta a vrátila se zpět , datum, .6. Z výpisů z účtu ČS na jméno žalovaného jako majitele účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, jakým způsobem byl úvěr čerpán, úvěr se měsíčně navyšoval o debetní úroky, poplatky za vedení účtu , částka, , dne , datum, byl přečerpán a nebyl splácen. Ke dni , datum, byl na účtu debet -, částka, a došlo k účetnímu vyrovnání pohledávky, dluh byl převeden na evidenční účet, což bylo žalovanému oznámeno dne , datum, .7. Soud po stránce skutkové uzavřel, že mezi , právnická osoba, a žalovaným byla platně sjednána smlouva o poskytnutí úvěru na běžném účtu do výše , částka, . Žalovaný účet přečerpal , datum, , jak je prokázáno výpisem z účtu žalovaného, když úroky z úvěru sjednané ve výši 18,90 % ročně ze zůstatku jistiny byly k , datum, v souladu se smlouvou přičteny k jistině úvěru a staly se její součástí, výsledkem je ke dni , datum, jistina -, částka, . Úrok k úvěru ve výši 18,90 % p.a. za dobu ode dne , datum, do splatnosti zůstatku úvěru (do , datum, ) z částky , částka, činí částku , částka, nikoli , částka, . Dne , datum, žalobkyně převedla dluh z účtu žalovaného na evidenční účet, což bylo žalovanému oznámeno dne , datum, a od tohoto dne požaduje dále běžící úroky. Dne , datum, žalovaný uhradil , částka, , proto jistina činí , částka, . Z předložených výpisů je patrné, jakým způsobem byl kontokorentní úvěr poskytnut, jakým způsobem probíhalo jeho čerpání a splácení. Úvěr byl poskytnut na dobu 1 roku, byl vypovězen a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala majetkovou situaci žalovaného bez negativních zjištění, které by poskytnutí nízkého kontokorentu bránily. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby, přesto žalovaný své dluhy neuhradil.8. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) podle kterého ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (kontokorentní úvěr) ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a při jejím uzavírání žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (žalobkyně prověřila příjmy a výdaje žalovaného, který měl pravidelný příjem, který bezpečně postačoval k hrazení úvěru). Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu , částka, , přičemž prostředky byly žalovaným čerpány prostřednictvím běžného účtu. Žalovaný se pak zavázal tyto prostředky v pravidelných splátkách splácet, avšak od , datum, nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení, přičemž nadále své závazky řádně nehradil. V souladu se smluvními ujednáními se pak sjednané úroky, poplatky stávaly součástí jistiny a žalovanému vznikl záporný zůstatek ve výši , č