7 C 315/2020-18 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil dne [datum]. Žalovanému tím zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek, který však za období od října 2018 do listopadu 2018 a od května 2019 do září 2019 nehradil a dluží žalobci z tohoto titulu částku [částka] s příslušenstvím. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se v dubnu 2017 přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Žalovaný však příslušný poplatek za období od října 2018 do listopadu 2018 a od května 2019 do září 2019 řádně a včas nehradil. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. Žalobci tak vznikl nárok na poplatek za žalované období celkem ve výši [částka]. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl od dubna 2017 držitelem televizního přijímače a zároveň tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný však za shora uvedené období televizní poplatky řádně nehradil, a to ve lhůtě splatnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobci tak dluží celkem částku [částka] (6 měsíců po [částka] a 1 měsíc po [částka]). Žalobce má rovněž právo požadovat po žalovaném v souladu s § 10 citovaného zákona zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, který byl kapitalizován na částku [částka]. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Soud dále uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podaní ve věci samé) po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], celkem [částka].