25 C 250/2021-29 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím z titulu písemného uznání dluhu vůči žalobkyni ve výši 56 000 Kč ze dne [datum], který vznikl neuhrazením nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě [číslo] v ulici [ulice], [obec], kdy nájemné bylo na základě nájemní smlouvy sjednáno ve výši 14 000 Kč měsíčně. Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně neuhradil nájemné za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. V uznání dluhu se žalovaný zavázal uhradit částku 56 000 Kč nejpozději do [datum]. Avšak žalovaný na tento dluh neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu žalobkyně. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na výzvu soudu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Na podkladě obsahu listin založených ve spise, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, dle něhož žalovaný jako dlužník dne [datum] v písemné formě uznal vůči žalobkyni dluh ve výši 56 000 Kč a současně prohlásil, že uvedený dluh vznikl z titulu neuhrazeného nájemného a služeb za období od [datum] do [datum] podle smlouvy o nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v budově [číslo] postavené na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Tento dluh se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do [datum], jak je zřejmé z uznání dluhu ze dne [datum] (na č.l. 10 spisu). Dle žalobních tvrzení žalovaný na dluh, který uznal, neuhradil dosud žádnou částku. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě částky 56 000 Kč do tří dnů od doručení předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla dle podací stvrzenky odeslána žalovanému dne [datum]. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu, ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by toto své tvrzení prokázat. Uznáním dluhu tak přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka v té výši, v jaké byl dluh uznán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, soud má za prokázané, že nárok žalobkyně je po právu, pročež žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že se jedná o prodlení s plněním peněžitých dluhů, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. z jednotlivých dlužných částek. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 013 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 800 Kč, odměny advokáta ve výši 10 020 Kč podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 3 340 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky za tři úkony po 300 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také z náhrady 21 % DPH ze základu tvořeného součtem odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů v částce 2 293 Kč.