25 C 48/2021-26 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je spor o zaplacení [částka] s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] která byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z obsahu listin, které předložila žalobkyně k důkazu má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena tzv. účastnická smlouva (smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací) [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně a ceník služeb. Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný účastníkem několika mobilních telefonních čísel a zavázal se za veškeré poskytnuté služby platit ceny dle platného ceníku služeb na základě vyúčtování služeb. Právní předchůdce žalobkyně vystavil žalovanému za jím využité služby fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností do [datum] a fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností do [datum]. S účinností ke dni [datum] byla mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný však neuhradil žádnou částku. V průběhu soudního řízení žalovaný uplatněný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, když se k žalobě vůbec nevyjádřil. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Jelikož je žalovaný v prodlení se splněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky [částka] na [částka] dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit [částka]. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka] a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také z náhrady 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka].