7 C 208/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhá na žalované zaplacení částek uvedených ve výrokové části rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu neuhrazené ceny za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Jedná se o pohledávku, která byla postoupena žalobci společností [právnická osoba], [IČO] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala a žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím bez jednání již v žalobě, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že na jejím základě se společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) zavázal dodávat elektřinu a zajistit její distribuci do odběrného místa [adresa žalované], zatímco žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu dodaného množství elektrické energie a souvisejících služeb. Z faktury [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalované za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] částku [částka], která byla splatná dne [datum]. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalované spotřebu elektřiny v částce [částka] za období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Fakturou [číslo] pak byla žalované vyúčtována částka [částka], a to za spotřebu energie za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum]. Fakturou [číslo] pak za období [datum] – [datum] celkem [částka], splatnost [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že původní věřitel (společnost [právnická osoba]) ve smyslu ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) postoupil s účinností ke dni [datum] pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobce a zároveň, že tuto skutečnost žalobce oznámil žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce. Na základě obsahu shora uvedených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož právní předchůdce žalobce na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodával žalované elektřinu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celkem žalobce vyúčtoval žalované za dodanou energii celkem částku [částka] a na poplatcích za zaslání upomínek a neoprávněným odběrem pak [částka]. Žalovaná však vyúčtované částky neuhradila a nadále je s jejich úhradou v prodlení. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobce podle ustanovení § 1970 o.z., též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky [částka] na [částka] dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit [částka]. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], doplatku soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], celkem [částka]. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b citované vyhlášky, neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na [webová adresa]). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobce s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobce dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru zdejšího soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. V žalobách žalobce se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, výše pohledávky, datum předžalobní výzvy a smluv o postoupení pohledávky. Žaloby se tak odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobce navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.