7 C 236/2021-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Návrhem podaným Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, neplní žádnou funkci. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Z výpovědi manželky jako účastnice řízení, jejího občanského průkazu a oddacího listu účastníků soud zjistil, že oba manželé jsou české státní příslušnosti, manželství uzavřeli dne [datum] pře Úřadem městského obvodu [obec a číslo]. U obou manželů se jedná o jejich první manželství. Poslední společné bydliště manželé měli na adrese [adresa manžela a manželky], je již zletilá. [jméno], [datum narození], je již zletilá. [jméno], [datum narození], je dosud nezletilá. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 4. 2021, č.j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo mimo jiné zjištěno, že nezletilá [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] byla svěřena pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky, otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství částkou [částka] měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Manželka jako účastnice řízení uvedla, že manželství uzavřela po známosti trvající jeden a půl roku. Manželka nebyla schopna vyjádřit se k tomu, zda manželství bylo vůbec někdy spokojené. Manžel totiž pořád jen pracoval, podniká v oboru autodoprava, takže byl pořád jen v práci, manželce v domácnosti s ničím nepomohl, manželka byla na všechno sama, hlavně na výchovu dětí. Manžel ve volném čase dával přednost svým zájmům, koníčkům, kamarádům. Dětem se začal věnovat teprve před rokem, kdy manželka podala návrh na rozvod manželství. Manžel se sice k dětem nechoval špatně, děti byly zvyklé na to, že se jim nevěnoval, braly to jako normální stav, k otci mají tedy celkem vztah dobrý. Manželka dále manželovi vytýkala, že v minulosti navazoval známosti s jinými ženami, ví o dvou známostech. S manželem přestali společně žít v březnu 2019. V březnu 2019 se manžel odstěhoval z důvodu, že měl nějakou paní. V současné době se snaží vrátit do společné domácnosti, manželka však již manželovi nevěří. V minulosti již jednou podávala návrh na rozvod manželství, byla v tom ta první paní, potom vzala návrh na rozvod zpět, ale celých deset let nestálo za nic. Manželka tak nechce v manželství setrvat. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování, po zhodnocení provedených důkazů, soud manželství účastníků rozvedl, když byly splněny podmínky pro rozvod manželství. Manželství je od března roku 2019 pouze formálním svazkem, když manželé spolu nežijí v manželství, neplní žádnou funkci. Manžel sice nebyl vyslechnut jako účastník řízení, nicméně manželka uvedla, že je manžela nadbytečné předvolávat, manžel k nařízeným jednáním k soudu nechodí, stejně tomu tak bylo v opatrovnickém řízení (s výše citovaného rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 4. 2021, č.j. 6 Nc 13117/2020-77, 9 P a Nc 82/2020, bylo zjištěno, že i v opatrovnickém řízení se otec nedostavil k jednání, ačkoliv o termínu jednání věděl, dostavil se pouze právní zástupce otce, nicméně otec přestal komunikovat i s právním zástupcem a právní zastoupení ukončil). Manželství účastníků tak bylo rozvedeno, aniž byl manžel vyslechnut jako účastník řízení. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v chování manžela, když k odcizení manželů došlo z důvodu, že manžel se rodině nevěnoval, dával přednost svým zájmům, kamarádům, navazoval známosti s jinými ženami. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 23 z.ř.s. a rozhodl takovým způsobem, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.