7 C 367/2020-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo povinné ručení k vozidlu tov. zn. Peugeot, [registrační značka]. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši [částka] s pololetní splatností. Avšak nehradil pojistné řádně a včas, pročež pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný ani přes zaslané upomínky dlužné pojistné neuhradil, žalobci tak vznikl vůči němu nárok na zaplacení dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pojištění zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného ke dni [datum]. Do té doby má žalobce právo na pojistné. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], celkem [částka]. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky [částka] na [částka] dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit [částka].