7 C 378/2020-24 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka]. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobce jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobce tak dle ustanovení citovaného zákona zařadil žalovaného do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, o této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobcem informován. Žalovaný se tak stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně mu vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný, ačkoliv byl řádně přihlášen, nedostal své zákonné poplatkové povinnosti, nezaplatil televizní poplatky za období [číslo] – [číslo] ve výši [částka] měsíčně. Žalobce je oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, úrok z prodlení byl vyčíslen do data vyhotovení žaloby, tedy k datu [datum]. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že není poplatníkem rozhlasového a televizního poplatku, když to prohlásil ve svém písemném čestném prohlášení již v lednu 2015. Toto své tvrzení prokazuje podacím archem ze dne [datum]. Má tak za to, že je plně aplikovatelné ustanovení § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., když žalovaný žalobci oznámil opak a vyvrátil tak zákonem stanovenou právní domněnku. Skutečností je, že žalovaný nereagoval na aktuální výzvu k prohlášení poplatníka a písemnou informaci o zařazení do evidence poplatníků, žalovaný to považoval za bezpředmětné s ohledem na výše uvedené prohlášení, na němž se aktuálně nic nezměnilo, ani taková situace nemění nic na skutečnosti, že zákonná právní domněnka byla vyvrácena. Žalovaný televizi ani rozhlas nevyužívá, preferuje výlučně jiné placené informační kanály, jako tiskoviny a další moderní platformy sdíleného obsahu moderními komunikačními kanály. Závěrem žalovaný uvádí, že na adrese bydliště žalovaného měla sídlo [právnická osoba], [IČO], která změnila [datum] své sídlo na [obec a číslo], [PSČ], [obec], přičemž zmiňovaná společnost po celou dobu do současnosti hradila a hradí řádně a včas předmětný poplatek, což je zřejmé z výpisu z bankovního účtu. 3. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 4. Podle § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového nebo televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 5. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí [částka]. 6. Po provedeném dokazování, po zhodnocení provedených důkazů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce prokázal, že dne [datum] vyzval žalovaného k přihlášení poplatníka České televize, když zjistil, že žalovaný na adrese [adresa], nebyl však nalezen mezi plátci televizního poplatku. Žalovaný tak byl vyzván, aby ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy situaci vyřešil, byl žalobcem poučen, jakým způsobem má postupovat pro případ první varianty, kdy v domácnosti má televizi, ale poplatek neplatí, pro druhou variantu, kdy televizní poplatek platí, pro třetí variantu, kdy v domácnosti televizi nemá. Žalovaný byl výzvou poučen, co se stane, pokud nebude na dopis reagovat. Žalobce prokázal, že výzvu předal poštovnímu úřadu k přepravě [datum], přičemž výzva byla adresována na trvalé bydliště žalovaného [příjmení] [obec a číslo], [PSČ], [anonymizováno] – [obec], z dodejky dále bylo zjištěno, že žalovaný měl na poště zařízenou dosílku na adresu [obec a číslo]. 7. Žalovaný namítal, že již dne [datum] odeslal žalobci čestné prohlášení, že není uživatelem žádného rozhlasového ani televizního přijímače a navrhoval provedení důkazu tímto čestným prohlášením případně výzvou žalovaného. Žalovaný k důkazu předložil podací arch ze dne [datum]. Soud nepřipustil dokazování těmito navrženými důkazy z důvodu, že tento postup byl namístě pouze do data [datum]. Od [datum] totiž nabyla účinnosti novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích zák. č. 348/2005 Sb. ve znění zák. č. 318/2015 Sb. touto novelou začalo právě platit ustanovení § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (znění zákona viz. výše), pokud tedy žalovaný nereagoval na výzvu žalobce, neoznámil žalobci ve stanovené lhůtě písemným čestným prohlášením, že není poplatníkem televizního přijímače s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů od doručení výzvy se stal poplatníkem televizního poplatku. O důsledcích nesplnění povinnosti prokázat opak byl žalovaný ve výzvě poučen. Žalobce dále prokázal, že žalovaný byl opakovaně prostřednictvím České pošty s.p. vyzván k dobrovolnému splnění povinnosti uhradit televizní poplatek. Žalovaný neprokázal, že by na výzvu reagoval. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno, včetně povinnosti žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši [částka], vyčíslený k datu [datum], úrok z prodlení byl požadován v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladu řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, soud tak žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacení soudní poplatek ve výši [částka], dva úkony právní pomoci dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 1 á [částka] = [částka] (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. písemné podání žaloby), 2 režijní paušály á [částka] = [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a), 21 % DPH z odměny a režijního paušálu = [částka] Celkem náklady řízení žalobce představuje částka [částka].