8 C 105/2021-36 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se návrhem, doručeným soudu dne [datum], domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 410 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování právních služeb. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že dne [datum] žalovaná písemně uznala svůj závazek vůči žalobci ve výši 15 410 Kč, jako svůj dluh za poskytnuté právní služby, které žalobci neuhradila. Žalovaná se podpisem splátkové dohody současně zavázala dluh splácet ve splátkách po 3 000 Kč počínaje [číslo] až do úplného zaplacení dluhu. Jelikož žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaná od data podání žaloby neuhradila ničeho. Podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu, ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by to prokázat. Uznáním dluhu přechází tak důkazní břemeno z věřitele na dlužníka v té výši, v jaké byl dluh uznán. Provedenými důkazy tak byl žalobcův nárok na zaplacení částky 15 410 Kč prokázán jak co do základu, tak i co do výše. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.