CS · EN DE FR brzy

9 C 200/2021-26 — Okresní soud Plzeň-sever

ECLI: ECLI:CZ:OSPS:2021:9.C.200.2021.2
Datum: 2021-11-18
Předmět: 13 950 Kč s přísl.
Ustanovení: []
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce""smlouva o úvěru""úroky z prodlení"]
O co šlo: 13 950 Kč s přísl. ([])
Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že původním věřitelem, společností [právnická osoba], na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] uzavřené žalovanou se společností [právnická osoba]. Současně žalobkyně uváděla, že na základě smlouvy se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalované částku [částka]. Žalovaná se proti tomu podle žalobkyně zavázala vrátit částku s navýšením o [částka], a to formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 58 splátek po [částka]. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaná uhradila dluh pouze zčásti, celkem zaplatila [částka]. Platbu žalované žalobkyně započetla poměrně na jistinu, úrok, na poplatek za administrativní činnost a na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně uváděla, že splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná částka za žalovanou částku [částka], která sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřila. Výzva byla žalované doručena dne [datum] do vlastních rukou. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností. [právnická osoba] uzavřela dne [datum] podle § 1879-1887 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen O.Z. smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § [číslo] O.Z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z [datum]. Z důkazu smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli ve smyslu ust. § [číslo] O.Z. smlouvu o úvěru, na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši [částka], žalovaná se zavázala věřiteli částku vrátit s navýšením o [částka] v pravidelných 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná je občankou Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud. Věc se řídí českým právem podle čl. 4 bod 1 nařízení č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť na území České republiky vzniklo bezdůvodné obohacení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. Uzavřenou smlouvu soud shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v říjnu 2017 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy se splatností od jednoho roku do 5 let pro potřeby domácnosti 11,03 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 33,09 %. Navýšení úvěru [částka] o celkem [částka] (při délce zápůjční doby 58 týdnů) maximální akceptovatelnou hranici úroku 33,09 % ročně jednoznačně přesahuje, když ve vztahu k jistině představuje roční úrok 74 %. Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Žalovaná od žalobkyně převzala částku [částka], uhradila celkem [částka]. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2 991 O.Z. uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku. V souladu s ust. § 573 O.Z. se upomínka mohla dostat do dispoziční sféry žalované dne [datum], splatnost pohledávky tak nastala dne [datum] a dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.