10 C 148/2022-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 10. 2018. Jedná se o pohledávku, která byla postoupena žalobkyni společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ právní předchůdce žalobce“), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl se souhlasem účastníků bez nařízení jednání. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož právní předchůdce žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 10. 2011 dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za období 10. 4. 2019 - 31. 8. 2019 byla žalované mimořádnou fakturou [číslo] vyúčtována cena za dodávku elektřiny v částce 4 928 Kč se splatností do 25. 9. 2019. Po započtení přijatých plateb ze strany žalované ve výši 1 720 Kč činí dlužná částka za spotřebovanou elektřinu 3 208 Kč. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila ve lhůtě splatnosti a dostala se tak do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 pak původní věřitel (společnost [právnická osoba]) ve smyslu ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Nárok na smluvní pokutu pak má podklad v ustanovení § 2048 o.z. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalované částky je dán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Na základě shora uvedeného skutkového stavu ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit fakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázala. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat úhradu zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou následně postoupil žalobkyni. Žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimován a jeho nárok je, jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, po právu, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, celkem 1 489 Kč.