10 C 210/2022-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 485 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 109,18 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč s tím, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil dne 31. 3. 2021. Žalovanému tím zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, který však za období od dubna 2021 do února 2022, tj. za 11 měsíců, neplatil a celkem dluží žalobkyni z tohoto titulu 1 485 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se v březnu roku 2021 přihlásil jako poplatník televizních poplatků s adresou [adresa žalovaného]. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení upomínky. Žalovaný však přesto dlužné televizní poplatky neuhradil. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení poplatků za období duben 2021 až únor 2022, tj. za 11 měsíců, ve výši 135 Kč měsíčně, celkem 1 485 Kč. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný je od března 2021 držitelem televizního přijímače a tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, televizní poplatky však za shora uvedená období nezaplatil ve lhůtě splatnosti podle § 7 odst. 2 citovaného zákona tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobkyni dluží celkem částku 1 485 Kč. Žalobkyně tak má právo požadovat po žalovaném v souladu s § 10 citovaného zákona rovněž zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který byl kapitalizován na částku 109,18 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb [číslo] ze dne 22. 4. 2022, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za dva úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 600 Kč v částce 126 Kč, celkem 1 126 Kč.