25 C 368/2020-263 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobci se, jako oprávněné osoby, svou žalobou domáhali, aby byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků státu dle zákona č. 229/1991 Sb. o půdě a jiném zemědělském majetku (dále jen„ zákon o půdě“) s tím, že žalobce a) je oprávněnou osobou jako právní nástupce svého otce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], který na něj celý svůj restituční nárok převedl darovací smlouvou ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobce a) uplatnil svůj restituční nárok již v roce [rok]. Následně se dne [datum] neúspěšně zúčastnil veřejné nabídky náhradních pozemků. Těchto se následně zúčastnil i žalobce a), který byl rovněž neúspěšný, a to pro údajně nedostatečnou výši jeho restitučního nároku. Žalovaná evidovala restituční nárok v nesprávné výši 240 111,43 Kč, kdy za něj vyplatila náhradu ve výši 224 469 Kč a po jeho částečném čerpání jej tedy eviduje v nesprávné výši 15 642,60 Kč. Žalobce a) je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě, neboť jeho právní předchůdce MUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] byl oprávněnou osobou na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 19. 9.; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce] a [obec], ze dne [datum]; a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], č.j.: PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]. 2. Žalobce b) a žalobce c) jsou právními nástupci svého otce [příjmení] [celé jméno žalobce]. Celková výše nároku žalobců b) a c) se snížila smlouvami o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] uzavřenými s panem [jméno] [příjmení]. Žalovaná evidovala po celou dobu nárok žalobců b) a c) v nesprávné výši u každého 120 055,72 Kč, po částečném postoupení ve zbývající výši 7 821,30 Kč. Žalobci b) a c) jsou oprávněnými na základě rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], č.j.: PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]. Žalobci mají podle § 11 zákona o půdě ve spojení s § 14 odst. 1 věta druhá a § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. 3. Žalobci dále tvrdili, že se na žalovanou obrátili, aby jejich restituční nároky zaevidovala ve správné výši, a to s ohledem na existenci dobové územně plánovací dokumentace, kdy poukázali na skutečnost, že toto ocenění je pro žalovanou nevýhodné, avšak existence dobové územně plánovací dokumentace je dle ustálené judikatury primárním kritériem pro určení výše restitučního nároku. Žalovaná nejméně od roku 2008 ví o existenci dobové územně plánovací dokumentace, když mezi lety 2008 – 2017 se celkem 22 x obrátila na Institut plánování a rozvoje hl. m. [obec] s dotazem na poskytnutí této dokumentace, aby nároky vybraných restituentů podle této ocenila, nicméně v případě žalobců tak neučinila a tedy je vůči ostatním restituentům diskriminovala a znemožnila jim uspokojit jejich restituční nárok v plné výši. 4. Žalobci si na vlastní náklady nechali vypracovat znalecký posudek [číslo] [rok] vypracovaný znalkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. (dále jen„ znalecký posudek“), a to podle územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát, kdy tento doručili žalované s opětovnou výzvou ke správnému ocenění pozemků a opět se dne [datum], dne [datum] a dne [datum] přihlásili do veřejných nabídek o hodnotnější pozemky, tak aby uspokojili své nároky ve výši, která jim náleží. Žalovaná na znalecký posudek nereagovala a přihlášky žalobců zneplatnila pro údajnou nedostatečnou výši restitučních nároků. Žalovaná eviduje restituční nárok všech žalobců v souhrnné výši 255 754,03 Kč, přičemž dle znaleckého posudku tento činí 3 560 310 Kč. Po částečném čerpání je u žalované skutečný evidovaný nárok žalobce a) ve výši 15 642,60 Kč a žalobců b) a c) nulový, a to navzdory tomu, že žalovaná nechala zhotovit oponentní znalecký posudek [číslo] vyhotovený znaleckým ústavem [právnická osoba] (dále jen„ oponentní znalecký posudek“), podle kterého je nárok žalobců cca 10x vyšší, než jak jej žalovaná ohodnotila, tedy restituční nároky rodiny žalobců oceňuje z 85% shodně jako znalecký posudek žalobců, tedy ve výrazně vyšší výši. Jednání žalované žalobci označili za svévolné a diskriminační. Jelikož ani závěry oponentního znaleckého posudku nepovažovali žalobci za správné, neboť znalec při ocenění nesprávně aplikoval srážky dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (dále jen„ vyhláška“), čímž došlo k zásadnímu snížení hodnoty odňatých a nevydaných pozemků a dále označili postup znalce jako nesprávný, když při stanovení charakteru odňatých a nevydaných pozemků rodiny žalobců nezohlednil územně plánovací dokumentaci ze třicátých let minulého století, a trvali tak na výši svého restitučního nároku podle posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. Žalobci se tedy v přesvědčení, že jim svědčí restituční nároky v celkové výši 24 173 898 Kč, přičemž, ke dni podání návrhu, na žalobce a) připadala nevyčerpaná částka 2 810 939 74 Kč, na žalobce b) nevyčerpaná částka 18 277,45 Kč a na žalobce c) nevyčerpaná částka 18 277,45 Kč, celkem 2 847 494,64 Kč, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen projev vůle žalované, jako správce vlastnictví státu, uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků v tomto řízení, kdy hodnota požadovaných náhradních pozemků činí částku 604 174 Kč, a nepřekračuje tak restituční nároky žalobců v souhrnné výši. 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K nároku žalobce a) uvedla, že pozemky byly právnímu předchůdci žalobce a) odňaty na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok], přičemž součástí těchto rozhodnutí byla i ocenění, případně znalecké posudky, na jejichž základě se určila hodnota nevydaných pozemků, podle kterých původní výše restitučních nároků dosahovala výše 240 111,43 Kč. Právní předchůdce žalobce a) podal několik žádostí o finanční vyrovnání za odňaté pozemky, přičemž ke dni uzavření darovací smlouvy byl nárok uspokojen do výše celkem 224 468,84 Kč, přičemž na žalobce a) byl převeden restituční nárok ve výši 15 642,60 Kč na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok]. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] byly na žalobce a) převedeny náhradní pozemky v celkové hodnotě 75 120,10 Kč a nárok žalobce a) tak žalovaná považuje za přečerpaný. 6. Žalobcům b) a c) byly pozemky odňaty na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok], přičemž součástí těchto rozhodnutí byla i ocenění, případně znalecké posudky, na jejichž základě se určila hodnota nevydaných pozemků, podle kterých původní výše restitučních nároků dosahovala výše 120 055,71 Kč pro každého ze žalobců b) a c). Žalobci b) a c) smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] postoupili své nároky na třetí osobu, pana [jméno] [příjmení] a oprávněnými zůstali pouze co do nároku za rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], tedy ve výši 7 821,30 Kč. Rozhodnutím [název soudu] ve věci sp.zn. [spisová značka] byly na žalobce b) a c) převedeny náhradní pozemky v hodnotě 318 847,55 Kč a jejich nároky jsou tedy přečerpány. 7. Žalovaná dále uvedla, že žalobci se do roku [rok] nijak neohradili vůči svému restitučnímu nároku. Žalovaná přistupuje ke každému restitučnímu nároku rovnocenným způsobem a žaloba je nedůvodná, když systém uspokojování nároků oprávněných osob je stanoven zákonem a teprve v případě jeho porušení může oprávněná osoba uspokojit svůj nárok vůči žalované na základě rozhodnutí soudu mimo systém veřejných nabídek. Žalobci se od roku 2011, kdy jim bylo doručeno poslední rozhodnutí pozemkového úřadu, až do roku [rok] žádným způsobem nezajímali o své restituční nároky. Až v roce [rok] se na žalovanou obrátili s výhradami k ocenění restitučních nároků, tedy je zřejmé, že minimálně po dobu 6 let byli zcela pasivní. K tvrzené diskriminaci se žalovaná vyjádřila tak, že žalobci v době podání žádosti o přecenění restitučního nároku již sami předložili znalecký posudek obsahující prvorepublikové návrhy regulačních plánů. Ohledně znaleckého posudku žalovaná uvedla, že znalkyně nepostupovala správně, když neaplikovala srážky dle přílohy [číslo] vyhlášky. Naopak znalkyně aplikovala vyhlášku Ministerstva financí