3 C 14/2022-32 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný u žalobkyně absolvoval testování antigenními testy ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně za tato vyšetření vystavila souhrnnou fakturu na celkovou částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku, kterou zaslala žalovanému s informací o tom, že k úhradě je žalovaný povinen z důvodu, že nebyl v době testování pojištěn. Žalovaný fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dluhu ve lhůtě do dne 10 dnů od doručení upomínky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přípisem ze dne [datum]. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Na podkladě obsahu listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovanému bylo ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] poskytnuto žalobkyní zdravotní ošetření spočívající ve vyšetření antigenními testy na COVID-19. Po každém ošetření obdržel žalovaný zprávu s výsledkem vyšetření. Součástí zprávy bylo i upozornění, že v případě, že není žalovaný pojištěn, bude mu fakturována cena vyšetření v částce [částka] včetně DPH, přičemž faktura bude zaslána na kontaktní adresu žalovaného. Výpisy VZP POINT nazvanými„ Ověření platnosti pojištění“ ke dni [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění Náklady za poskytnutou péči tak byly žalovanému účtovány fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] se splatností ke dni [datum]. Dopisem ze dne [datum] upomenula žalobkyně žalovaného a stanovila mu lhůtu k úhradě dluhu v žalované výši do 10 dnů od doručení dopisu, přičemž žalovaného současně upozornila, že v případě neobdržení platby bude pohledávku vymáhat soudní cestou. 4. Podle § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Dle odst. 2 téhož §§ příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 5. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 6. Podle § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. je poskytovatel povinen informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. 7. V řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy o péči o zdraví podle § 2636 o.z. ošetření a žalovaný byl tak povinen uhradit náklady s tím spojené, když tyto nebyly hrazeny z jiných zdrojů (pojištění) podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., přičemž o ceně poskytovaných zdravotních služeb byl žalovaný v souladu s § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. informován. Žalobkyně má tedy nárok na uhrazení žalované částky, proto soud žalovanému uložil povinnost tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu má žalobkyně podle ust. § 1970 o.z. právo na zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V části, v níž žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši přesahující výši zákonnou pro dané období, musela být žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Konkrétně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, avšak výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den druhého pololetí roku 2021 činila 0,5 %, což při zvýšení o 8 procentních bodů představuje výši zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení tak představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony á [částka] dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.