3 C 313/2022-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá na žalované zaplacení částky 15 533 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované], číslo odběrného místa (EAN OPM) [číslo], a to podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako dodavatelem plynu a elektřiny na straně jedné a žalovanou na straně druhé. [příjmení] elektřiny byla žalované vyfakturována za období ode dne [datum] do dne [datum] fakturou [číslo] znějící na částku 8 341 Kč s datem splatnosti dne [datum] a dále za období ode dne [datum] do dne [datum] fakturou [číslo] znějící na částku 6 992 Kč, s datem splatnosti dne [datum]. Součástí žalované částky žalobkyně učinila i nárok na zaplacení 2× 200 Kč za upomínání žalované, přičemž tyto náklady jí byly účtovány fakturami č. FO9721035954 se splatností dne [datum] a č. FO9722006532 se splatností dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektřiny ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], číslo odběrného místa (EAN) [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s četností placení záloh měsíčně ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované za období [datum] - [datum] nedoplatek spotřebované elektřiny v částce 8 341 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností dne [datum] a dále za období [datum] - [datum] výsledný nedoplatek v částce 6 992 Kč daňovým dokladem [číslo]. Účastníky bylo ujednáno, že se jejich vztah dále řídí Všeobecnými podmínkami poskytování služeb a Produktovými podmínkami (včetně ceníku). Podle čl. IV. odst. 9 písm. d) Všeobecných podmínek poskytování služeb (VPPS_002) platných od [datum] byla žalobkyně oprávněna účtovat za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti poplatek ve výši 100 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 8 341 Kč upomínkou před odpojením ze dne [datum] nejpozději do [datum] a dále k úhradě dlužné částky ve výši 6 992 Kč upomínkou ze dne [datum] nejpozději do [datum]. Poplatek za upomínku ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované daňovým dokladem č. [anonymizováno] se splatností dne [datum] a poplatek za upomínku ze dne [datum] daňovým dokladem č. [anonymizováno] se splatností dne [datum]. Žalovaná k úhradě dlužné částky nepřistoupila ani přes zaslání předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] předané k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z potvrzení o podání. 4. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná nesplnila svou povinnost včas a řádně uhradit fakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázala, a dostala se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po splatnosti daňového dokladu [číslo] tj. od [datum] z částky 8 341 Kč do zaplacení a od dne následujícího po splatnosti daňového dokladu [číslo] tj. od [datum] z částky 6 992 Kč do zaplacení. 5. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 300 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř také náhrady 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. 6. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na [webová adresa]). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.