3 C 339/2021-41 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 3 479 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. 2. Usnesením zdejšího soudu č.j. 3 C 339/2021 - 37 ze dne 17. ledna 2022 bylo vyhověno návrhu společnosti [právnická osoba], podle ustanovení § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a nabytím právní moci tohoto usnesení vstoupila společnost [právnická osoba] na místo původní žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“). 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě původní věřitelkou předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o.s.ř., žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že původní věřitelka s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Z listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to splněním podmínky uhrazení první platby pojistného dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla ŠKODA Octavia, [registrační značka], číslo technického průkazu: [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], v rozsahu uvedeném na str. 2. smlouvy, tj. včetně povinného ručení. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 1 131 Kč. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné ke dni [datum], v důsledku čehož nastaly ke dni [datum] účinky ukončení pojistné smlouvy, a to v souladu s upomínkou k zaplacení obsahující upozornění na zánik pojištění, nebude-li pojistné ve lhůtě 35 dnů od doručení uhrazeno, ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. Žalovaný tak dluží žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum] (včetně) ve výši 3 429 Kč, k čemuž žalobkyně dále požaduje částku 50 Kč coby náklady spojené s upomínáním dlužného pojistného. Ani po zániku pojištění žalovaný dlužnou částku neuhradil a v řízení zůstal nečinný, k žalobě se nevyjádřil ani neoznačil důkazy, které by dávaly prostor k pochybnostem co do oprávněnosti žalovaného nároku. Původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však ani poté neuhradil na dlužné pojistné žádnou částku. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), které stanoví, že pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti zaniklo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok na zaplacení dlužného pojistného dán, a proto bylo žalobě v rozsahu podle výroku I. tohoto rozsudku vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně též právo na úrok z prodlení podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po dni, kdy nastalo ukončení smlouvy, tj. od [datum]. V části, v níž žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši přesahující výši zákonnou pro dané období, musela být žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Konkrétně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 479 Kč od [datum] do zaplacení, avšak výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den druhého pololetí roku 2020 činila 0,25 %, což při zvýšení o 8 procentních bodů představuje výši zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně. 6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení tak představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhradu podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.