5 C 108/2022-12 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud vycházeje z žalobních tvrzení podložených listinnými důkazy dospěl k těmto skutkovým zjištěním a jejich právnímu hodnocení. Účastníci mezi sebou uzavřeli podle z.č. 127/2005 Sb. dne [datum] smlouvu [číslo] [PSČ] na jejímž základě žalobce poskytoval žalovaném služby elektronických komunikací vázané na žalovaným užívanou [příjmení] kartu s číslem [tel. číslo] Součástí smlouvy byla i uzavřená kupní smlouva podle § 2085 OZ a násl. na mobilní telefon Samsung Galaxy A12 s podmíněnou slevou 2.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal doplatit v případě, že nedodrží sjednanou dobu trvání smlouvy o poskytovaní služeb elektronických komunikací. Žalobkyně žalovanému v souladu s čl. 4 Všeobecných podmínek a Ceníkem z [datum] umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby, které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o el. kom.“). Cenu za tyto tzv.„ služby třetích stran“ poskytnuté ve formě M-Platby a vyúčtované fakturou [číslo] z [datum] splatnou [datum] na částku 1.585,90 Kč (z níž žalobou uplatněné služby představují částku 585,90 Kč) a následně fakturou [číslo] z [datum] splatnou [datum] na částku [číslo] (z níž žalobou uplatněné služby představují částku 1.874,97 Kč) žalovaný žalobkyni přes upomínku z [datum] neuhradil. Jelikož žalobce v souladu se smluvními podmínkami pro porušování povinností plynoucích z účastnické smlouvy žalovaným ve formě řádného nehrazení vyúčtovaných služeb smlouvu [číslo] [PSČ] vypověděl, vznikl žalobci vůči žalovanému nárok na zaplacení podmíněně poskytnuté slevy 2.000 Kč, který žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] z [datum] splatnou [datum] Ani v tomto případě žalovaný dluh přes upomínku z [datum] neuhradil. Žalobkyni v této souvislosti vznikl podle § 513 OZ ve spojení s § 1970 OZ a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na marné uplynutí lhůty k zaplacení posledně splatné faktury nárok na zákonný úrok z prodlení v rozsahu uvedeném ve výrokové části rozsudku. Důvodné žalobě bylo zcela vyhověno. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a o.s.ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 460,87 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.