7 C 220/2022-13 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 1 670 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ Autopojištění Combi Plus IV“ k vozidlu tov. zn. Škoda, typ [jméno], [registrační značka]. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listin založených ve spise soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli dne 27. 1. 2021 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s účinností od 27. 1. 2021 na dobu neurčitou týkající se vozidla tov. zn. Škoda, typ [jméno], [registrační značka]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 3 858 Kč ročně se čtvrtletní splatností po 965 Kč. Žalovaný však nezaplatil pojistné za období od 27. 4. 2021 ani přes upomínku ze dne 14. 6. 2021, v níž byl upozorněn na zánik pojištění v případě neuhrazení pojistného nejpozději do 5. 8. 2021. Pojistná smlouva proto zanikla dne 6. 8. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný ani přes zaslané upomínky dlužné pojistné neuhradil, žalobkyni tak vznikl vůči němu nárok na zaplacení dlužného pojistného za shora uvedené období v poměrné výši 1 670 Kč (součástí je částka 600 Kč představující náklady spojené s upomínáním a vymáháním pohledávky). Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pojištění zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného ke dni 6. 8. 2021. Do té doby má žalobkyně právo na pojistné. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč.