7 C 301/2021-19 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná je držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalované tím zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek, který však za období od září 2019 do ledna 2020 řádně neplatila, celkem tak dluží žalobci z tohoto titulu na poplatcích 675 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná se v srpnu roku 2019 přihlásila jako poplatník televizních poplatků na adrese [obec a číslo]. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 842,30 Kč (z toho jistina činila 675 Kč, 77,30 Kč pak kapitalizovaný úrok z prodlení, 90 Kč poplatek služby [jméno] dle aktuálního ceníku České pošty). Žalovaná však přesto na televizní poplatky neuhradila žádnou částku. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení poplatků za období od září 2019 do ledna 2020, tj. za 5 měsíců, ve výši 135 Kč měsíčně, celkem 675 Kč. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná je od září 2019 držitelem televizního přijímače a tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., televizní poplatky však za shora uvedená období nezaplatila, a to ve lhůtě splatnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobci dluží celkem částku 675 Kč. Žalobce tak má právo požadovat po žalované v souladu s § 10 citovaného zákona rovněž zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 1970 občanského zákoníku), který byl kapitalizován na částku 111,98 Kč. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 600 Kč v částce 126 Kč, celkem 1 726 Kč.