7 C 316/2021-21 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 3 995 Kč z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo autopojištění s počátkem pojištění ke dni 4. 9. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listin založených ve spise učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli s účinností od 4. 9. 2020 pojistnou smlouvu o pojištění nákladního vozidla [příjmení] [číslo] LC na dobu neurčitou. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 1 344 Kč měsíčně. Žalovaný však nehradil splátky pojistného řádně a včas, a proto pojistná smlouva zanikla ke dni 2. 2. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný ani přes zaslané upomínky dlužné pojistné neuhradil, žalobci tak vznikl vůči němu nárok na zaplacení dlužného pojistného 3 995 Kč. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pojištění zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného ke dni 2. 2. 2021. Do té doby má žalobce právo na pojistné. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč.