7 C 326/2021-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovanému umožnil využívat služby volání na informační službu [číslo], barevné linky, přičemž žalovaný byl v době od 20. 5. 2018 do 19. 7. 2018 účastníkem telefonní stanice [číslo] [číslo]. Žalobce vystavil za poskytnuté služby žalovanému za uvedené období faktury celkem ve výši 4 571,42 Kč. Žalovaný však neuhradil vyúčtované ceny služeb ani přes upomínky, které mu zaslal žalobce, je tak s jejich úhradou v prodlení. Žalobce souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu, která byla opatřena doložkou, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Tato výzva byla žalovanému doručena dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Soud má tak za to, že žalovaný s tímto postupem soudu souhlasí a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byla mezi účastníky dne 11. 6. 2018 a dne 15. 6. 2018 uzavřena účastnická smlouva O2 hlasová služba ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný byl účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo] a č. [tel. číslo]. Z faktury [číslo] je zřejmé, že žalovanému byla vyúčtována za období od 20. 5. 2018 do 19. 6. 2018 částka v celkové výši 314,07 Kč a fakturou [číslo] za období od 20. 6. 2018 do 19. 7. 2018 částka 4 257,35 Kč, tj. celkem 4 571,42 Kč za poskytnuté informační služby. Splatnost poslední faktury nastala dne 6. 8. 2018. Žalovaný na předmětné faktury ničeho neuhradil, a to ani po písemných výzvách ze strany žalobce ze dne 10. 12. 2018 a 25. 2. 2019. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly provedeny platební transakce, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobci. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil a v řízení zůstal nečinný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury, tj. od 7. 8. 2018. Dále byla žalobci přiznána paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v částce 400 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu.