7 C 354/2021-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 240 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil dne 1. 8. 2011. Žalovanému tím zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, který však za období od ledna 2019 do prosince 2020, tj. za 24 měsíců, neplatil a celkem dluží žalobkyni z tohoto titulu 3 240 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se v srpnu roku 2011 přihlásil jako poplatník televizních poplatků s adresou [adresa žalovaného]. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 5 030,38 Kč složené z neuhrazených televizních poplatků, úroku z prodlení a poplatku služby [jméno] dle aktuálního ceníku České pošty. Žalovaný však přesto dlužné televizní poplatky neuhradil. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení poplatků za období leden 2019 až prosinec 2020, tj. za 24 měsíců, ve výši 135 Kč měsíčně, celkem 3 240 Kč. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný je od srpna 2011 držitelem televizního přijímače a tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., televizní poplatky však za shora uvedená období nezaplatil, a to ve lhůtě splatnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobkyni dluží celkem částku 3 240 Kč. Žalobkyně tak má právo požadovat po žalovaném v souladu s § 10 citovaného zákona rovněž zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 1970 občanského zákoníku), který byl kapitalizován na částku 609,68 Kč. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 600 Kč v částce 126 Kč, celkem 1 126 Kč.