8 C 102/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se proti žalovanému žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 1 544 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizována tři slova] - [anonymizováno]“. Dále žalobce vznesl nárok na zaplacení částky 200 Kč coby náklady spojené s uplatněním žalované pohledávky. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský sodní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti při výkonu povolání. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné v celkové roční výši 4 632 Kč s čtvrtletní splatností po 1 158 Kč. Žalovaný však pojistné splatné dne [datum] řádně a včas neuhradil, žalobce ho proto dopisem ze dne [datum] vyzval k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě nejpozději do [datum] s upozorněním na skutečnost, že v opačném případě dojde k zániku pojištění. V důsledku marného uplynutí lhůty nastaly dne [datum] účinky zániku pojištění, o čemž žalobce žalovaného informoval dopisem ze dne [datum], přičemž ho rovněž vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 1 544 Kč. Žalovaný dluží žalobci pojistné za období od [datum] do [datum] v poměrné výši 1 544 Kč a dále poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč dle sazebníku administrativních poplatků žalobce platného od [datum]. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána dopisem ze dne [datum] předžalobní upomínka, předaná k poštovní přepravě dne následujícího, jak plyne z podacího archu, avšak bezvýsledně. 4. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), který stanoví, že pojistitel má právo na pojistné za trvání pojištění. Ve smyslu ustanovení § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobce podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. 6. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.