8 C 251/2021-36 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobci se domáhali na žalovaném zaplacení částky 65 894 Kč z titulu náhrady škody způsobené divokou zvěří. Žalobci uvedli, že na pozemcích v katastru [obec] hospodaří od roku [rok], kdy zpočátku hospodaření obdrželi za poškozování pozemků od žalovaného dva kusy srnčí zvěře. K poškození pozemků žalovaných zvěří dochází každý rok, když první písemnou stížnost zaslali žalovanému dne [datum]. Žalovaný však nikterak nereagoval. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, a to z důvodu, že žalobci neuplatnili nárok na náhradu škody ve lhůtě podle § 55 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a jelikož tato lhůta má prekluzivní charakter, nárok na náhradu škody, zanikl. Nadto uvedl, že žalovaný v souladu s § 53 citovaného zákona o myslivosti učinil opatření k zamezení a eliminaci vzniku škody způsobené zvěří zvýšením intenzity lovu v okolí honebních pozemků a ošetřením hranic těchto pozemků postřikem. Stejnou povinnost ukládá zákon i vlastníkům honitby, tedy žalobcům, kteří však žádná taková opatření na vlastní náklady neučinili. Žalovaný dále uvedl, že se snažil o smírné řešení sporu s žalobci, a to přesto, že žalobci škodu způsobenou zvěří v honitbě nahlásili až poté, kdy jejich právní nárok na náhradu škody zanikl. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci zaslali žalovanému dne [datum] dopis ohledně poškozování jejich pozemků černou a srnčí zvěří a dále dne [datum] dopis, jehož obsahem bylo vyčíslení předmětné škody, kterou divoká zvěř žalobcům způsobila. Při jednání konaném dne [datum] žalobci uvedli, že na podané žalobě trvají v celém rozsahu. Žalobce a) v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že se s žalobkyní b) žádali po žalovaném, aby jim vydal úrodu, o kterou žalobci v roce [rok] přišli. Žalobci uvedli, že v dubnu 2020 zaseli pšenici, kdy přepokládaná sklizeň měla být v srpnu až září 2020, přičemž již v červnu 2020 žalobci zjistili, že jejich pozemky jsou poškozovány srnčí a prasečí zvěří. To skončilo až v [anonymizováno] [rok]. Záhy dne [datum] zaslali žalovanému první písemnou stížnost, na kterou však žalovaný nereagoval. Následně žalovanému dopisem ze dne [datum] vyčíslili škodu v částce 65 894 Kč. Žalobci uvedli, že očekávali s ohledem na předchozí sklizně, minimálně 100 q pšenice á 400 Kč, tj. 40 000 Kč, dále obvyklý výnos 13 ti balíků slámy á 500 Kč, tj. 6 000 Kč, 12 ti kulatých balíků sena á 1 000 Kč, tj. 12 000 Kč. Poničené pozemky o velikosti 12 ha žalobci museli zvláčet a uvést do původního stavu, kdy to představuje částku 7 800 Kč, tj. 12 ha á 650 Kč Náklady na poštovné za odeslané doporučené dopisy žalovanému žalobci vyčíslili na částku 94 Kč. Žalobci dále uvedli, že se snažili udělat vše pro to, aby zvěř, která jim poškozovala pozemky, vyhnali a zabránili jí, aby se dostala na jejich pozemky. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odkazem na skutečnost, že nárok na náhradu škody žalobcům zanikl. Dále žalovaný uvedl, že oba dopisy od žalobců ze dne [datum] a ze dne [datum] obdržel nejpozději 10 dnů od jejich soupisu. Podle ustanovení § 55 odst. 1 z. č. 449/2001 Sb. o myslivosti, nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Podle ustanovení § 55 odst. 2 z. č. 449/2001 Sb. o myslivosti, současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Podle ustanovení § 55 odst. 3 z. č. 449/2001 Sb. o myslivosti, poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Podle ustanovení § 55 odst. 4 z. č. 449/2001 Sb. o myslivosti, nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud. Podle § 654 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ NOZ“) nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. Ustanovení § 55 zák. o myslivosti upravuje specifické uplatnění nároku na náhradu škody způsobenou zvěří u uživatele honitby. Poškozený musí v předepsané lhůtě uplatnit u uživatele honitby požadavek na nahrazení škody. Tato fáze má notifikační charakter, neboť slouží zejména k ověření mechanismu vzniku škody a k závěru, zda je vůbec dán základ odpovědnosti. Proto je nutno tento úkon doplnit o vyčíslení náhrady, v němž poškozený sděluje charakter utrpěné újmy a její výši. (Pro počítání lhůt platí § 605 a násl. OZ) Počátek běhu prekluzivní doby je judikaturou vykládán tak, že vznikem škody se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty. U lesních porostů je nutno uplatnit nárok u uživatele honitby ve lhůtě 20 dnů a současně vyčíslit škodu. Pak následuje 60 denní lhůta stanovená jak pro jednání o dohodě, tak i pro úhradu dohodnuté i nedohodnuté výše škody. U polních plodin platí stejný postup, pokud poškozený současně s uplatněním vyčíslí výši škody. U polních plodin však může být vložena další etapa. Poškozený škodu uplatní a současně uživateli honitby sdělí, že škodu lze vyčíslit až v době sklizně. Neuplatní-li poškozený škodu a neposkytne-li uvedené sdělení, jeho právo na náhradu škody zaniká. Pokud to však učiní, běží mu pro vyčíslení škody další lhůta 15 dní po provedené sklizni. Dodržení této lhůty může uživatel honitby sledovat a při jejím nedodržení další jednání odmítnout s poukazem, že nárok na náhradu zanikl. Dodržel-li poškozený tuto lhůtu, začne běžet 60denní lhůta pro dohodu a další postup jako u lesních kultur. Předmětem dohody může být nejen výše náhrady, ale i forma jejího vypořádání (kromě peněžité náhrady se může např. jednat o uvedení pozemku do původního stavu, naturální plnění apod.). Teprve pokud k vzájemné dohodě nedojde, má poškozený možnost uplatnit svůj nárok soudní cestou. Po uplynutí 60denní lhůty následuje pro poškozeného tříměsíční lhůta pro podání žaloby soudu. Žalobu není nutné podávat, byl-li ze strany uživatele honitby uznán dluh z titulu náhrady škody s náležitostmi podle § 2053 a násl. obč. zák. V takovém případě počne běžet desetiletá promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody u soudu ode dne, kdy k uznání došlo. Po provedeném dokazování, po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v souhrnu, poté co vzal soud v úvahu tvrzení účastníků, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobci neuplatnili své nároky na náhradu škody včas, tak jak to ukládá § 55 odst. 1,2,3,4 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Žalobci byli povinni uplatnit svůj nárok na náhradu škody způsobenou zvěří ve lhůtě 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla (tj. v červnu 2020) s tím, že současně měli vyčíslit výši škody, případně měli škodu vůči žalovanému v této lhůtě uplatnit a současně žalovanému jako uživateli honitby sdělit, že škodu lze vyčíslit až v době sklizně. Pokud by poškození takto učinili, běžela by jim pro vyčíslení škody další lhůta 15 dní po provedené sklizni. Žalobci jakožto poškození, škodu v uvedené lhůtě neuplatnili a ani žalovanému neposkytli uvedené sdělení. Žalobci svůj nárok na náhradu škody způsobené zvěří uplatnili vůči uživateli honitby, tj. vůči žalovanému až dopisem ze dne [datum], tedy nejméně 2 měsíce od doby, kdy škoda vznikla. Nadto ke sklizni došlo dle sdělení žalobců v měsících 8 až 9/ 2020, ale ti žalovanému vyčíslili škodu na jejich pozemcích až dopisem ze dne [datum], tedy téměř po 4 měsících po provedené sklizni. Jejich nárok na náhradu škodu způsobenou zvěří tak dle § 4 citovaného zákona, zanikl, neboť žalobci v předepsané lhůtě neuplatnili u uživatele honitby (žalovaného) požadavek na nahrazení škody. Konečně od specifikace škody dopisem z [datum] do podání žaloby dne [datum] uplynula marně 3 měsíční lhůta dle § 55 odst. 3 cit. zákona S ohledem na výše uvedené, soud dospěl k závěru, že žalobcům ve smyslu ust. § 55 odst. 4 z.č. 449/2001 Sb. o myslivosti a v souladu s § 654 odst. 1 NOZ, nárok na náhradu škody způsobené zvěří zanikl a nezbylo, než aby žalobu v celém rozsahu zamítl. Úspěšný žalovaný má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů řízení, jelikož však žalovanému žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.