9 C 129/2022-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ banka“). Na základě této smlouvy banka zřídila žalované bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se naproti tomu zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě, platit poplatky dle platného sazebníku a udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku. [příjmení] se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr Flexikredit a umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Této povinnosti však žalovaná nedostála, když předkročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas, a proto banka v souladu se smluvními podmínkami převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 30 256 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet] za účelem uhrazení v pravidelných splátkách, o jejichž výši a počtu žalovanou písemně vyrozuměla. Žalovaná ani poté na takto vzniklý dluh neplatila, pročež banka dne [datum] přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru. Žalobkyně tvrdila, že jí banka dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou, která se skládá z jistiny 30 256 Kč, smluvního úroku ve výši 21,99 % z částky 30 256 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 30 256 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že v daném případě bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky a k výzvě soudu učiněné dle § 115a o.s.ř. žalovaná nevyjádřila svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, postupoval soud podle uvedeného zákonného ustanovení a věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel s žalobcem (I- [právnická osoba]) dne [datum] ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) smlouvu o postoupení, na jejímž základě postoupil na uvedenou společnost pohledávky ze smlouvy o úvěru, mezi jinými i pohledávku za žalovaným z titulu přečerpaného kontokorentu na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. [příjmení] o postoupení pohledávky žalovaného informovala ve smyslu § 1883 o.z. oznámením ze dne [datum]. Soud tedy má za důvodný závěr, že žalobce je v projednávané věci aktivně legitimován. 4. Žalovaná je občankou Slovenské republiky, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalované v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měla žalovaná v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud. 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách [číslo] bylo zjištěno, že mezi bankou a žalovanou byla dne [datum] uzavřena v souladu s ustanovením § 2662 o.z. smlouva o účtu, na základě které banka zřídila žalované bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se naproti tomu zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě, platit poplatky dle platného sazebníku a udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku. V odstavci„ Bankovní produkty a služby“ této smlouvy se banka se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu a umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Z listiny nazvané Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne [datum] soud zjistil, že klient a banka se dne [datum] dohodli, že podpisem nových dispozic se ruší předchozí dispozice; banka poskytla žalované k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] úvěr Flexikredit stanovením povoleného limitu až do výše 25 000 Kč s tím, že minimální měsíční kreditní příjem činí 50 % povoleného limitu, úroková sazba 21,99 % ročně, RPSN 26,06 %, celková částka splatná žalovanou jako spotřebitelem byla sjednána ve výši 26 461,39 Kč. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla 29 % ročně. [ulice] poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku činil 29 Kč. Dále bylo mezi bankou a žalovanou ujednáno, že výše povoleného limitu Flexikreditu může být upravována na základě žádosti klienta prostřednictvím elektronické instrukce. 6. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] je zřejmé, že dne [datum] došlo k převodu prostředků z běžného účtu žalované na úvěrový účet; konečný zůstatek na úvěrovém účtu činil 30 256 Kč. V oznámení o zesplatnění ze dne [datum] banka oznámila žalovaná, že úvěr byl ke dni [datum] prohlášen za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 30 256 Kč nejpozději do [datum]. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla dle poštovního podacího archu odeslána žalované dne [datum]. 7. Shora uvedené právní jednání mezi bankou, jakožto právním předchůdcem žalobkyně, a žalovanou soud posuzoval dle ustanovení § 2395 o.z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o.z. platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalované úvěr (kontokorent) a žalovaná se zavázala dodržet sjednané podmínky k jeho oprávněnému čerpání. Žalovaná však sjednané podmínky závažným způsobem porušila tím, že překročila sjednaný úvěrový limit, a proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za okamžitě splatný a kontokorent žalované zrušil. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobkyni uhradila jakoukoli částku, soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně povinnosti žalované uhradit žalobkyni smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, obojí ode dne následujícího po dni, ve kterém byla postoupená pohledávka vyčíslena, jak požadovala žalobkyně, přičemž výše úroku z prodlení byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 1 211 Kč, odměně advokáta dle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 7 020 Kč za tři úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 advokátního tarifu (předžalobní výzva, sepis žaloby, převzetí a příprava zastoupení), paušální náhradě výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 písm. advokátního tarifu po 300 Kč za tři úkony právní služby a konečně navýšení o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 7 920 Kč, tj. 1 663,20 Kč Celkem na nákladech řízení bylo přiznáno 10 794,20 Kč Lhůta k zaplacení byla u všech tří výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, platební místo u nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.