9 C 196/2022-28 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 53 256,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% z částky 49 392,37 Kč od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, kdy žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal částku ve výši 57 229,68 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč [ulice] úroková sazba činila 23,76% Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní a úvěrové podmínky. Podle obchodních podmínek byl žalovaný povinen platit úrok z úvěru ve výši dle aktuálního sazebníku, poplatky dle sazebníku, smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1% z každé částky, s jejímž splacením byl v prodlení déle než 30 dnů. Žalovaný však porušil svoji povinnost hradit splátky řádně a včas, a proto žalobkyně od smlouvy ke dni [datum] odstoupila a požadovala okamžité splacení veškerých dlužných částek. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný na jistině po splatnosti 48 919,51 Kč, na úrocích po splatnosti 3 864,10 Kč a na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěru 472,86 Kč, tj. celkem 53 256,47 Kč. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřila. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu, kterou žalovaný uvedl jako adresu pro doručování. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř. Žalovaný je občanem Slovenské republiky, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měla žalovaná v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud. Podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště na území České republiky a žalobkyně provozuje svou profesionální resp. podnikatelskou činnost v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy o úvěru žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal částku 57 229,68 Kč, kterou se žalovaný dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelskému úvěru zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši 5% z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč [ulice] úroková sazba činila 23,76%. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek za období [číslo] – [číslo]. Žalobkyně proto od smlouvy ke dni [datum] odstoupila, vyúčtovala žalovanému v souladu s bodem V. smlouvy (prohlášení klienta) smluvní pokutu za prodlení se splácením delším než 30 dnů ve výši 0,1% z dlužné částky v celkové výši 472,86 Kč a vyzvala ho k úhradě dluhu. K datu zesplatnění žalovaný dlužil na úvěrové jistině 48 919,51 Kč, na smluvních úrocích ve výši 23,76% po splatnosti za období [číslo] – [číslo] částku 3 864,10 Kč a na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěru 472,86 Kč, tj. celkem 53 256,47 Kč. V projednávané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 obč. zák. [číslo] podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi účastníky dopadají rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný přestal hradit sjednané splátky, čímž porušil svoji smluvní povinnost úvěr splácet. Proto mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 256,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 49 392,37 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 obč. zák. č. 89/2012 Sb. ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 12 926,50 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 976 Kč, odměny advokáta podle § 6 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 3 260 Kč, 1 úkon právní služby po 1 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění a paušální náhrady podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč, 21 % DPH ze základu 9 050 Kč v částce 1 900,5 Kč, celkem 12 926,50 Kč.