9 C 59/2022-37 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 223 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření Rámcové smlouvy [číslo] v souladu s obchodními podmínkami [právnická osoba] Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Žalovanému bylo poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný čerpal úvěr dne [datum] a byl dle smlouvy povinen celou čerpanou částku kontokorentu spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně splatit do jednoho roku od čerpání kontokorentu. Strany si rovněž sjednaly pojištění pro případ úmrtí a invalidity 3. stupně a pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti s měsíčním pojistným ve výši 390 Kč splatným poslední den v měsíci. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, a proto žalobkyně ke dni [datum] kontokorent zesplatnila, přičemž dlužná pohledávka byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 10 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem do zesplatnění ve výši 468,72 Kč Vedle dlužné jistiny a nesplaceného úroku žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení z dlužné jistiny a zaplacení dlužného pojistného v celkové výši 923 Kč a částky 300 Kč odpovídající účelně vynaloženým nákladům žalobkyně na vymáhání dlužného pojistného. Žalovaný ani po zepslatnění a zaslání předžalobní výzvy dlužnou částku neuhradil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyni a žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, má soud za to, že proti tomuto postupu nemají námitky, a proto věc ve smyslu § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž nařizoval jednání. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti a dospěl k níže uvedeným skutkovým závěrům. Z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Rámcová smlouva, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatku [číslo] k rámcové smlouvě vyplynulo, že žalovaný se žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl oprávněn čerpat kontokorent až do výše 10 000 Kč, přičemž čerpané prostředky byl povinen splatit do jednoho roku od data čerpání, a to spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně. RPSN bylo sjednáno ve výši 20,62 % ročně. Zároveň byl dle smlouvy žalovaný povinen k datu měsíční splatnosti úroků mít na běžném účtu k dispozici alespoň výši úroků napočítaných z čerpaného kontokorentu za předchozí měsíc. V dodatku si strany dále ujednaly i oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném náhradu nákladů účelně vynaložených na vymáhání dlužné částky. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč dne [datum]. Z dokumentu nazvaného Přihlášení k pojištění soud zjistil, že si žalovaný u žalobkyně dne [datum] sjednal pojištění pro případ úmrtí, invalidity 3. stupně a pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti, kdy měsíční pojistné bylo sjednáno na částku 390 Kč. V bodu [číslo] Pojistných podmínek si strany ujednaly zánik pojištění pro případ prodlení žalovaného s úhradou pojistného. Z Podmínek pro používání kontokorentu bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna v případě porušení smlouvy v podobě prodlení žalovaného s úhradou závazku požadovat předčasné splacení celého kontokorentu. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný úvěr čerpal dne [datum], avšak poskytnuté prostředky nesplácel a na účtu po tomto datu neměl žádný zůstatek, ze kterého by mohly být uhrazeny úroky a pojištění, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni [datum] zeplatnila. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný neměl od [datum] na běžném účtu žádné prostředky a neuhradil sjednané pojistné, a proto pojištění ke dni [datum] zaniklo. Žalobkyně doložila přehled zpráv SMS a emailů odeslaných žalovanému v souvislosti s vymáháním dlužné pohledávky, kdy v souvislosti s touto činností požaduje po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Z předžalobní výzvy datované [datum], která byla zároveň zesplatňujícím dopisem, je pak zřejmé, že žalobkyně v souladu se smlouvou - čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu ve spojení s podmínkami pro používání úvěru zesplatnila úvěr žalovaného a žalovaný byl upomínán o uhrazení dlužné částky 11 691,72 Kč. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný dle přehledu čerpání a splácení kontokorentu jistinu ve výši 10 000 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru ve výši 468,72 Kč a částku 1 223 Kč, která se sestává z účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a dlužného pojistného ve výši 923 Kč. Žalovaný je občanem Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal závazky ze smlouvy uhradit. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru vyplývá z ust. § 2395 o.z. Strany dále uzavřely pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. o.z., čímž žalobkyni vzniklo v souladu s § 2782 odst. 1 o.z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Protože žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, využila banka svého oprávnění a celý úvěr zesplatnila, a protože žalovaný neplatil pojistné, došlo v souladu se smlouvou i k zániku sjednaného pojištění. Žalobkyně rovněž prokázala, že činila kroky při vymáhání dlužné pohledávky, a proto jí v souladu se smluvním ujednáním vzniklo i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s vymáháním dluhu žalovaného. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužné částky žalobkyni uhradil, soud tak s ohledem na výše uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný s úhradou dlužných částek dostal do prodlení, vznikl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč představující zaplacený soudní poplatek.