9 C 85/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 000 Kč s tím, že žalovaný nevrátil žalobci poskytnuté přijímací zařízení a nehradil řádně a včas za pronájem zařízení [anonymizováno 7 slov]), které mu bylo poskytnuto za účelem užívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací na základě uzavřené smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Dále se žalobce domáhal proti žalovanému částky 772,78 Kč, která se skládá z poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku za poskytované služby ve výši 500 Kč a dále z ceny za pronájem přijímacího zařízení dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] a další poplatky spojené se správou, údržbou a instalací zařízení naúčtovaných dle ceníku. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez jednání, soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] Za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na podkladě uzavřené smlouvy bylo žalovanému poskytnuto přijímací zařízení [anonymizováno 7 slov]). Žalovaný se kromě ceny za poskytované služby dle ceníku žalobce zavázal hradit 70 Kč měsíčně za pronájem přijímacího zařízení. Z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil cenu za služby, žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy a žalovaného vyzval k vrácení zapůjčeného zařízení nejpozději do [datum]. V případě, že by se tak nestalo, byl žalovaný upozorněn na povinnost zaplatit smluvní pokutu dle platného ceníku ve výši 2 000 Kč. Z ceníku žalobce je zřejmé, že pro případ nevrácení zapůjčeného zařízení v pořádku a včas, je stanovena výše smluvní pokuty 2 000 Kč za každé zařízení. Žalobce žalovanému za období od prosince 2019 do března 2020 účtoval za pronájem zařízení 70 Kč měsíčně, z toho v prosinci 2019 dle vyúčtování [číslo] částku 70 Kč a 56 Kč; v měsíci dubnu 2020 dle vyúčtování [číslo] pak žalobce žalovanému vrátil na nájemném částku 63,22 Kč a v souladu s všeobecnými smluvními podmínkami vyúčtoval poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč Celkem tak žalobce vyúčtoval žalovanému 772,78 Kč. K úhradě dlužných částek a vrácení zařízení byl žalovaný opakovaně vyzýván, avšak do současnosti žalovaný zařízení [anonymizováno 7 slov]) nevrátil a v dvouměsíční lhůtě podle ustanovení § 64 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nepodal reklamaci proti vyúčtování. Žalobce prokázal, že žalovanému zaslal předžalobní výzvu dne [datum]. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dle něhož je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Dále pak ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), pokud jde o smluvní pokutu, a § 2217 o.z. ve vztahu k nájmu zařízení. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že nárok žalobce je důvodný s tím, že žalovaný porušil svoji smluvní povinnost po ukončení smlouvy vrátit příslušné zařízení žalobci a neplnil řádně své povinnosti z výše uvedené smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou vyúčtování a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, dlužného nájemného, poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku v uplatněné výši. Žalobě tak bylo zcela vyhověno. Protože byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu a v celkové částce 5 119 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a náklady za právní zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 3 000 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, a dále z náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 819 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.