10 C 135/2023-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 17 256,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 5. 2022 způsobil žalovaný vozidlem [anonymizována tři slova] [registrační značka], věcnou škodu ve výši 41 868 Kč na vozidle [anonymizováno] [registrační značka] a ve výši 7 481 Kč na autosedačce značky [anonymizováno], jejichž vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jako poškozený). Ke vzniku škody došlo v obci [obec], kde žalovaný zezadu narazil do vozidla poškozeného, které jelo před ním a zpomalilo v důsledku situace v provozu (vyhýbání autobusu). [příjmení] vozidla měl povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič škodícího vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – [právnická osoba] s.r.o. (dále jen pověřený partner), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému částku ve výši 34 368 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla, částku ve výši 7 500 Kč jako náhradu nákladů na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy a částku ve výši 7 481 Kč jako náhradu za poškozenou autosedačku. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 51 769 Kč. Žalobkyni vzniká nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu částky 17 256,34 Kč. Přípisem k uplatnění práva na náhradu ze dne 15. 7. 2022 požadovala žalobkyně po žalovaném odpovídající náhradu toho, co za něj plnila, tj. částku 17 256,34 Kč a stanovila splatnost na 14. 8. 2022. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Předžalobní výzva byla zaslána dne 9. 12. 2022 a dne 3. 4. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že v daném případě bylo možno věc rozhodnout na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a k výzvě soudu učiněné dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), žalovaný nevyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, čímž se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, postupoval soud podle uvedeného zákonného ustanovení a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze záznamu o dopravní nehodě a fotodokumentace bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2022 způsobil žalovaný vozidlem [anonymizováno] A4 [anonymizováno] [registrační značka], ohledně nějž nebyla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v obci [obec] škodu na vozidle poškozeného [příjmení] [registrační značka], kdy zezadu narazil do tohoto vozidla. 5. Z protokolu stanovení výše škody – náhradní vozidlo po dobu opravy bylo zjištěno, že náklady na zapůjčení náhradního vozidla poškozenému po dobu opravy činily částku 7 500 Kč. Z kalkulace nákladů na opravu byla zjištěna předpokládaná částka 41 584,32 Kč. Z faktury za opravu vozidla bylo zjištěno, že náklady na opravu poškozeného vozidla činily částku 34 368,20 Kč. Z vyjádření výrobce ke stavu autosedačky, ze stanovení výše pojistného plnění věci a faktury byla zjištěna škoda ve výši 7 481 Kč na autosedačce poškozeného značky [anonymizováno]. 6. Z detailů transakcí soud zjistil, že žalobkyně uhradila pověřenému partnerovi náklady spojené s vyřízením případu ve výši 2 420 Kč a poškozenému uhradila částku 34 368 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla, částku 7 500 Kč jako náhradu nákladů na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy a částku ve výši 7 481 Kč jako náhradu za poškozenou autosedačku, celkem částku 51 769 Kč. 7. Žalobkyně dopisem ze dne 15. 7. 2022 uplatnila vůči žalovanému právo na náhradu plnění ve výši 17 256,34 Kč se splatností nejpozději do 14. 8. 2022. Žalovaný byl následně opakovaně vyzván předžalobní výzvou ze dne 9. 12. 2022 a 3. 4. 2023 k úhradě dlužné částky. 8. Podle § 24 odst. 9 věty prvé a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. 9. V posuzovaném případě je předmětem řízení regresní nárok žalobkyně z titulu postihového práva vyplývajícího z § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na plnění, jež poskytla z důvodů odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou při dopravní nehodě provozem vozidla, za kterou odpovídá jako osoba bez pojištění odpovědnosti. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny podmínky pro to, aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Ze skutkového stavu, který byl provedenými důkazy zjištěn, vyplývá, že k předmětnému vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, které se vztahovalo na pojistné nebezpečí vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný způsobil tímto vozidlem, které řídil, dopravní nehodu, při které došlo ke vzniku škody celkem ve výši 51 769 Kč. Jelikož k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla povinnost uhradit škodu poškozenému žalobkyni. Ta svoji povinnost splnila a žalovanému tak v souladu s § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit žalobkyni jednu třetinu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu, tj. částku 17 256, 34 Kč (1/3 z 51 769 Kč). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však přesto dosud neuhradil ničeho. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroků z prodlení za období od 15. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, které byly požadovány v souladu s 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 7 394,50 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), ve výši 1 820 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé), tj. 3 640 Kč, dále odměna ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 910 Kč a paušální náhrada výdajů dle § 13 a. t. v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tj. 900 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 144,50 Kč.