10 C 36/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty v souvislosti s porušením povinnosti žalovaným po ukončení smluvního vztahu založeného na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 5. 5. 2016, [číslo]. Žalobkyně (ještě jako [právnická osoba]) poskytovala žalované službu spočívající v zajištění televizního vysílání prostřednictvím satelitu až do 31. 12. 2021, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná byla povinna žalobkyni do 10 dnů od skončení smlouvy vrátit technická zařízení, která jí žalobkyně pronajala. Konkrétně se jednalo o 2x Set-top box/CA Modul sér. č. [anonymizováno] a sér. č. [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] přičemž smluvní pokuta byla vymezena za nevrácení set-top boxu na částku 5 000 Kč a přístupové karty na částku 1 500 Kč. Žalovaná však dosud technická zařízení nevrátila a ani neuhradila smluvní pokutu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Ze smlouvy č [číslo] ze dne 5. 5. 2016 má soud za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní (ještě jako [právnická osoba], [IČO]) došlo k uzavření smlouvy v rámci níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované televizní vysílání prostřednictvím satelitu. Z Formuláře o provedení/převzetí ze dne 5. 5. 2016 mj. vyplývá, že žalovaná od žalobkyně převzala do užívání 2x zařízení Set-top box, sériová čísla [anonymizováno] a [anonymizováno], a dále přístupovou kartu [číslo] Součástí smlouvy bylo i ujednání o smluvních pokutách, kterým se žalovaná zavázala do deseti dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni poskytnuté technické zařízení, s tím, že pokud tak neučiní, vznikne žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení typu set-top box a 1 500 Kč za každou nevrácenou přístupovou kartu. Splatnost smluvní pokuty byla přitom vázána na vznik porušení povinnosti žalované vrátit předmětná zařízení. Z výzvy k vrácení poskytnutého zařízení ze dne 10. 1. 2022 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zapůjčeného technického zařízení, popřípadě k úhradě smluvní pokuty ve výši 11 500 Kč a to do deseti dnů. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 11. 2022 je zřejmé, že zástupce žalobkyně žalovanou upomínkou zaslanou jí dle podacího archu poštou téhož dne vyzval k zaplacení dlužné částky a vrácení technického zařízení před podáním žaloby. 4. Pokud jde o právní nástupnictví původního věřitele, pak z výpisu z obchodního rejstříku je zřejmé, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], přešel na nového věřitele odštěpením a následnou fúzí s tím, že nástupnickou společností je žalobkyně. 5. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je důvodný s tím, že žalovaná porušila svoji smluvní povinnost po skončení smlouvy vrátit příslušná zařízení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v uplatněné výši. Jelikož je žalovaná v prodlení se splněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. 6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 271 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 221 Kč. 8. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.