4 C 174/2023-28 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Návrhem podaným soudu dne [datum] se osvojitel domáhal osvojení osvojenkyně, která s osvojením souhlasila. Návrh odůvodnil tím, že se o osvojenkyni stará od roku [rok], když od této doby žijí ve společné domácnosti. Osvojenkyně svého biologického otce neviděla od svých 12 let, tento o ní nejeví zájem, osvojitel se o ni staral jako o vlastní, vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. S matkou osvojenkyně mají ještě syna [jméno], žijí všichni ve společné domácnosti. 2. Osvojenkyně vyjádřila s návrhem souhlas s tím, že osvojitel žije s ní a s matkou ve společné domácnosti od roku [rok], stará se o ni jako o vlastní dceru. Její biologický otec se o ni od jejích 12 let nezajímal, neviděla ho, ani se jí nepokusil kontaktovat. 3. Z rodného listu osvojenkyně bylo zjištěno, že její matkou je [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozená [příjmení], narozená dne [datum] a otcem [celé jméno zákonného zástupce], narozený dne [datum]. Soud měl dále k dipozici rodný list [celé jméno osvojitele], [datum narození], jehož otcem je osvojitel a matkou [jméno] [příjmení], matka osvojenkyně. Z oddacího listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že osvojitel a [jméno] [celé jméno osvojenkyně] uzavřeli před Úřadem městského obvodu [obec a číslo] uvedeného dne manželství. 4. [celé jméno zákonného zástupce], otec osvojenkyně se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ale soud prostřednictvím matky osvojenkyně obdržel během ústního jednání čestné prohlášení opatřené úředně ověřeným podpisem [celé jméno zákonného zástupce], ve kterém tento uvedl, že souhlasí s osvojením osvojenkyně osvojitelem. 5. Z výslechu osvojenky, osvojitele a matky osvojenkyně vyplynulo, že ani jeden z účastníků nemá zdravotní obtíže, pro které by se léčili. Osvovjitel a osvojenkyně spolu mají vztah obdobný vztahu otec a dcera, když osvojitel se o osvojenkyni stará od jejích 13 let, kdy začali společně žít s její matkou [jméno] [příjmení] jako partneři. Osvojenkyně jej přijala bez problémů, jeho přítomnost v rodině přivítala, mluví o něm jako o tátovi. S biologickým otcem nemá žádný kontakt, tento o ní přestal jevit zájem a roli otce v rodině zaujal osvojitel, který se podílel na její výchově i výživě. Osvojitel a matka osvojenkyně mají společně dále syna [jméno], který má s osvojenkyní bezproblémový vztah, mají se rádi. Rozdílný přístup osvojitele, pramenící z toho, že osvojitel je biologickým otcem pouze [jméno], vůči sobě osvojenkyně nikdy nepocítila. 6. Podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z., zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. 7. Podle § 847 odst. 2, 3 o.z., zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. 8. Podle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče, dítěte. 9. Podle § 851 odst. 1 o.z. osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. 10. Po provedeném dokazování soud vyhověl návrhu osvojitele na osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně]. Jedná se o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého dle § 847 odst. 1 písm. c), d) o.z., neboť osvojitel pečoval o osvojenkyni jako o vlastní již v době její nezletilosti, a to od věku jejích 13 let a podílel se na její výchově i výživě. Současně osvojuje dítě své manželky [jméno] [příjmení]. Osvojenkyně vnímá osvojitele jako svého otce, celá rodina má vzájemně dobré vztahy, vnímají se jako rodina. Jsou tak splněny podmínky osvojení dle § 795 o.z., kdy vztah mezi osvojitelem a osvojenkyní je obdobný jako mezi rodičem a dítětem, věkový rozdíl je přiměřený. Soud v daném případě neshledal žádné překážky pro osvojení. S ohledem na skutečnost, že biologický otec osvojenkyně o tuto dlouhodobě neprojevuje zájem a s osvojením, stejně tak jako její matka, vyslovil souhlas, neshledal soud žádný důvod pro to, aby návrhu nebylo vyhověno. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z.ř.s., kdy soud neshledal žádnou okolnost odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.