4 C 203/2023-25 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 10 967,48 Kč představované nedoplatkem kupní ceny za dodávky elektřiny ve výši 10 647 Kč za období od [datum] do [datum] do odběrného místa [obec a číslo], [obec a číslo] 33 a nedoplatkem pojištění splatným dne [datum] ve výši 220 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o dodávkách elektřiny dne [datum] do shora uvedeného odběrného místa, přičemž žalovaná neuhradila vyúčtování nedoplatku kupní ceny dodané elektřiny. Současně žalobkyně uvedla, že žalovaná přistoupila k pojistné smlouvě uzavřené žalobkyní [datum] s [právnická osoba] a v rozporu s přistoupením ke smlouvě nezaplatila sjednané pojistné 220 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalovaná je občanem Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. 4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] podle § 2079 odst. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [obec a číslo], [obec a číslo] 33 s tím, že se žalobkyně zavázala elektřinu dodávat a žalovaná se zavázala naproti tomu platit žalobkyní vyúčtovanou cenu. Podle smluvních podmínek je žalobkyně oprávněna účtovat částku 100 Kč smluvní pokuty za každé prodlení s platbami. Z faktury [číslo] z [datum] splatné [datum] vyplývá, že žalované byla vyúčtována cena za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] v částce 10 647,48 Kč. Fakturou [číslo] dne [datum] (vyúčtování smluvních pokut) vyúčtovala žalobkyně žalované částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s platbou ceny elektřiny, přičemž splatnost byla stanovena na sedm dní od data vystavení. Současně žalobkyně doložila, že žalovaná [datum] přistoupila přihláškou ke smlouvě pojistné uzavřené žalobkyní [datum] s [právnická osoba] a to ke smlouvě [anonymizováno] [číslo], kdy předmětem pojištění bylo pojištění domácnosti ve variantě BASIC Plus na dobu 12 měsíců s možností automatického prodloužení a v rámci přistoupení se zavázala hradit měsíční pojistné 220 Kč. V této souvislosti podle žalobkyně nebylo uhrazeno pojistné 220 Kč splatné [datum]. K úhradě dlužných částech žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum]. 5. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně prokázala, že žalovaná s ní uzavřela předmětnou smlouvu o dodávkách elektřiny, že se zavázala hradit splátky zálohově a v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu 100 Kč. Doloženo bylo, že žalovaná přes upomínky nezaplatila nedoplatek kupní ceny elektřiny 10 647,48 Kč. Rovněž bylo doloženo, že žalovaná nezaplatila pojistné, k jehož platbě se zavázala za pojištění domácnosti ve výši 220 Kč. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení dlužných částek, současně jí vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 písm. a) nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že prodlení v jednotlivých případech nastalo ve vazbě na vyúčtování nedoplatku kupní ceny elektřiny fakturou a v případě sjednaného pojištění s ohledem na marné uplynutí lhůty k 15. dni, v níž mělo být pojistné zaplaceno. Žalobě tak bylo zcela vyhověno. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, dostala se s placením dluhu do prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 679,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 967,48 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.