4 C 3/2023-26 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 19 551,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve Smlouvě seznámila. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaná zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 25 351,22 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 25 551,22 Kč na zvláštní úvěrový účet právní předchůdkyně žalobkyně žalované umožnila jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25 551,22 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku právní předchůdkyně žalobkyně platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 19 551,22 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho ani přes předžalobní výzvu k plnění zaslanou žalované dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval oba účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] dle ust. § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) ze dne [datum], přičemž součástí této smlouvy je příloha [číslo] seznam postupovaných pohledávek ze dne [datum], kdy předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou byla postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 4. Z listin založených ve spise došel soud k následujícím závěrům. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. Žalovaná byla obeznámena s obsahem, podmínkami, právy a závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření této smlouvy. Z důvodu překročení úvěrového limitu žalovanou, právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 25 351,22 Kč převedla na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25 551,22 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Vzhledem k tomu, že k úhradě dluhu ze strany žalované nedošlo, požadovala žalobkyně kromě jistiny úrok ve výši 30 % ročně z dlužné částky do zaplacení. Žalovaná však dlužnou částku, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla dána k doručení téhož dne, jak je patrné z podacího lístku. 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněného žalobou z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] lze vyhovět v plném rozsahu. Žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla debetní zůstatek z běžného účtu na úvěrový účet, přičemž bylo umožněno splácení debetního zůstatku ve splátkách. Žalovaná svůj dluh nehradila, načež byla k úhradě dlužné částky několikrát vyzývána. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu. Nárok na zákonný úrok z prodlení tak žalobkyni vznikl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu, kdy však žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení v nižší výši, a to 3% a soud jí tedy vyhověl, co do této požadované výše. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 551,22 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. 9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo