7 C 252/2023-11 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 897 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako řidič vozidla zn. Škoda Octavia, [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, způsobil škodu na vozidle zn. Hyundai, [registrační značka] poškozeného [jméno] [příjmení], přičemž na vozidlo žalovaného nebylo sjednané povinné ručení. Žalobkyni tak vznikla povinnost uhradit poškozenému škodu na vozidle ve výši 98 954 Kč, částku 8 712 Kč za zapůjčení náhradního vozidla a dále odměnu pověřenému likvidátorovi společnosti [právnická osoba] ve výši 3 025 Kč. Žalobkyně má proto právo na náhradu jedné třetiny poskytnutého plnění, tedy částky 36 897 Kč. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě předmětné částky se stanovením lhůty k plnění do [datum]. Žalovaný nic neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z policejního záznamu o dopravní nehodě ze dne 30. 10. 2022 č. j. KRPP-627/DNPX-2022-KS je patrné, že žalovaný jako řidič vozidla Škoda Octavia, [registrační značka] narazil do vozidla poškozeného, přičemž v době nehody neměl k uvedenému vozidlu sjednané povinné ručení. Fakturou [číslo] vyúčtovala společnost [právnická osoba] poškozenému částku 98 953,91 Kč za opravu vozidla. Z faktury [číslo] ze dne [datum] ve spojení s kalkulací likvidátora vyplývá, že za náhradní vozidlo po dobu opravy bylo účtováno 8 712 Kč. Z likvidační zprávy č. ŠU 2022 [číslo] ze dne [datum] ve spojení s dopisem o výplatě likvidátora události ze dne [datum] a stanovením výše skutečné škody likvidátorem bylo zjištěno, že celkové plnění poskytnuté poškozenému činí 107 666 Kč. Z detailů transakcí soud zjistil, že žalobkyně zaslala likvidátorovi společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku 98 954 Kč, téhož dne částku 8 712 Kč a dne [datum] částku 3 025 Kč. Z uplatnění práva na náhradu plnění žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem odeslaným dle podacího lístku dne [datum] k uhrazení částky ve výši 36 897 Kč nejpozději do [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dle poštovního podacího archu téhož dne vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částku s upozorněním na možné uplatnění pohledávky u soudu. 4. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ z. odp.“), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle § 24 odst. 2 písm. b) z. odp., kancelář (žalobkyně) poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 6. Podle § 24 odst. 9 z. odp., výplatou plnění z garančního fondu vzniká kanceláři (žalobkyni) nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný způsobil na vozidle poškozeného škodu ve výši 98 954 Kč vozidlem bez sjednaného povinného ručení v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) z. odp. Žalobkyně proto poškozenému uhradila v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. b) z. odp. částku v celkové výši 107 666 Kč a dále částku 3 025 Kč jako odměnu likvidátorovi škodní události společnosti [právnická osoba] Celkové náklady žalobkyně tak dosáhly výše 110 691 Kč, z nichž má podle § 24 odst. 9 z. odp. nárok na úhradu jedné třetiny, tj. částky 36 897 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. plynoucí ode dne následujícího od data splatnosti stanoveného ve výzvě žalobkyně, tj. od [datum] do zaplacení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na zaslanou předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 476 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 476 Kč. Další náklady žalobkyně nevyčíslila ani nepožadovala. 11. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.